Sluníčko v tomto měsíci sice dovede ještě dělat divy, ale dny se již pomalu ale viditelně krátí a ve vyšších oblastech se začínají koncem srpna objevovat i ranní mlhy. Zahrádka nás začíná zásobovat okurkami, rajčaty, paprikou a celou řadou dalších plodů, které se nyní mohou denně objevovat na našem stole. Sklizeň plodové zeleniny Právě nastal čas postupného dozrávání okurek, rajských jablíček, paprik, patisonů, cuket i cukrových a vodních melounů. Salátové okurky vylamujeme nebo odřezáváme nožem v třídenních intervalech, jakmile dosáhnou konzumní velikosti a zaoblí se žebra jejich plodů. Nakládačky sklízíme raději už v menší velikosti počínaje 3 cm délky. Rajčata trháme nebo odstříháváme i se stopkou postupně, jakmile zčervenají, bez ohledu na jejich velikost. Se sklizní paprik raději počkáme, až úplně dorostou a začnou se vybarvovat. Jejich správnou zralost poznáme podle toho, že plody při mírném zmáčknutí praskají. U patisonů a cuket sklízíme raději mladší plody, ale zásadně i se stopkou. Plnou zralost melounů pak poznáme podle zasychající stopky a dutého zvuku při poklepání na plod. Sázení a výsev V průběhu letní sklizně se nám na záhonech uvolní spousta místa, které můžeme znovu využít. Z předpěstované zeleniny se v tuto dobu vysazuje především brokolice, pór a salát. V teplejších oblastech lze vysadit i čínské zelí a endivii. Na vzdory vrcholícímu létu není pozdě ani na výsev. Pro podzimní sklizeň můžeme vysít například špenát, hlávkový salát, pekingské zelí, rané brukve, štěrbák a ozimou cibuli. Pro sklizeň v příštím roce vysejeme černý kořen. Co musíme udělat? Pochopitelně nesmíme zapomenout na přiměřené zavlažování a přihnojování doporučenými přípravky. Jednotlivým druhům zeleniny pak věnujeme odpovídající péči, abychom dosáhli co nejlepší úrody: U keříků rajčat například odštípneme vrcholky, čímž podpoříme dozrávání spodních plodů. Z chřestu je zase třeba otrhat bobule, jejichž tvorba zbytečně vysiluje rostlinu a neumožňuje jí na jaře vytvořit řádné výhony. Nad růžicemi bílého květáku pak zalomíme list, aby srdéčko zůstalo bílé a bez nepříjemné chuti. Pokud chceme získat lahodný vybělený pór a řapíkatý celer pro naši kuchyni, přihnojíme jejich bulvy. U všech druhů zeleniny pak zavčas odstraňujeme nežádoucí květy. Co s prázdnými záhony? Často si nevíme rady, jaké druhy zeleniny po sobě pěstovat na stejném záhoně, aby si jednak vzájemně prospívaly, ale především si zbytečně neškodily. V takovém případě neuděláme chybu, když jako meziplodinu vysejeme směsku na zelené hnojení. Můžeme si ji stejně dobře posekat a zarýt jak při prvních mrazících, tak až na jaře. Tyto rostliny mají tu výhodu, že v sobě udrží živiny, které předchozí rostliny nestačily vyčerpat a po zarytí je znovu předají do půdy. Současně se přemění i ve velice cenný humus. Ochrana před vetřelci I když máme plné ruce práce se sběrem vyzrálé zeleniny a výsevem nové, neměli bychom zapomínat ani na případné škůdce. Jejich rozmnožení by nás mohlo nejenom připravit o určitou část úrody, ale třeba nám také způsobit i nemilé překvapení na talíři. Na co se zaměřit? Především si musíme dát pozor na housenky běláska zelného, které dokáží během krátké doby udělat z listů košťálovin "síto".Jejich žlutozelená barva s černými skvrnami je dokonale maskuje, a proto si jich často všimneme, až když započnou dílo zkázy. Kromě nich nás ale mohou nemile překvapit a způsobit nám obdobné škody i matně zelené housenky běláska řepného. K dalším častým škůdcům patří i housenky můry zelené, kapustové a osenice polní. Na loupežné výpravy proti naší zelenině vyrážejí až za noci, kdy si na ně také musíme posvítit a zahájit proti nim ať už fyzickou nebo chemickou ofenzívu. Přes den bývají zalezlé v půdě a na jejich přítomnost nás obvykle upozorní jenom tmavozelené hromádky trusu. Jak „zatočit“ se škůdci? Při menším výskytu je můžeme posbírat na talíř a spálit, otrlejší je také přímo rozmačkávají mezi prsty. K osvědčeným chemickým přípravkům používaných v naší republice patří především Karate 2,5 WG, které je však plně účinné pouze, když zasáhne housenky v nejmladším stádiu vývoje. Při ochraně předsklizňové zeleniny je třeba dodržet ochrannou lhůtu. Kdo z vás bude mít cestu do sousedního Německa, může si zakoupit prostředek zvaný Tifel, který hubí housenky tak, že je infikuje bakteriální nemocí. Člověku ani domácím zvířatům však neškodí. Skleník a pařeniště V tuto dobu je musíme především intenzívně větrat a stínit rostliny před prudkými paprsky. U vzrostlých pařeništních rostlin můžeme dokonce sejmout okna a nechat je odkryté do konce léta, než se začne ochlazovat. Samozřejmě zaměříme svoji pozornost na zálivku, kterou je třeba přizpůsobit rozmarům počasí. Rovněž zrající rostliny je třeba přihnojovat nejlépe slabým roztokem některého z plných hnojiv odpovídajícímu té které odrůdě. Chceme-li podpořit větší plodnost, můžeme za suchého počasí okolo poledne potřást kvetoucími rostlinami. Uvolníme tím z tyčinek pyl, který dopadne na blizny. -ra-