Zatímco v České republice většina národa houby zbožňuje, anglosaský svět jim moc nerozumí – typické víkendové chození na hříbky zde prakticky neznají a mnoho lidí se houbám vysloveně vyhýbá. Zato tam ale existují vědci, kteří houby chápou nejen jako chutnou stravu, ale i jako geniální výtvor evoluce, který by lidstvu mohl pomoci.
Čínská houba dělá ze zvířat zrůdy. Fotografie změněných tvorů
Jedním z vědců-umělců, kteří houbám zasvětili svůj život, je Philips Ross. Tento vizionář věří, že houby mají potenciál, který by mohl vést k lepšímu životu pro všechny. Odpověď našel v podhoubí. Speciálně vyšlechtěné a zvláštním způsobem vysušené podhoubí má totiž ideální vlastnosti na to, aby se z něj dalo stavět. Podle Rosse je podhoubí jako stavební materiál pevnější než beton.
Houbové cihly nejsou šílenost
Tato studna, stejně jako cihly na úvodní fotografii, je vyrobená z podhoubí...
Podhoubí neboli mycelium je shluk vzájemně propletených vláken, charakteristický zejména pro houby a některé bakterie. Vlákna mohou být rozdělena přepážkami na jednotlivé buňky, nebo chybějí a celé podhoubí je tvořeno jednou buňkou. V případě hub tvoří strukturu, která pod zemí shromažďuje živiny, jež dodávají houbě na povrchu sílu růst. Právě podhoubí Philips Ross pěstuje, poté ho suší a nakonec tvaruje do pozoruhodně lehoučkého a snadno tvarovatelného materiálu schopného odolávat zátěži, vodě, ohni i plísni.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
- Jak stavět v CHKO?
- Netradiční architektura: Dům, který se umí otáčet a zvětšovat
- Týden architektury: stavby jako na dlani
Umělec používá nejraději podhoubí houby lesklokorky lesklé, léčivé houby, která roste i na našem území, byť spíše vzácně. Dá se pěstovat na obohaceném agaru poměrně jednoduchým způsobem, přesný návod, jak na to, najdete i v češtině například tady. Ross své úspěchy představil veřejnosti na výstavě nazvané Mycotecture neboli Mykotektura.
Exkluzivně pro NG: Tibetská parazitující houba je dražší než zlato
Houbová architektura i náhrada ropy
Zatím nejsložitější stavba, kterou se podařilo z houbových cihel vyrobit.
Celá mykotektura (neboli houbová architektura) je zatím teprve v plenkách, ale to, co už Philips Ross představil, vypadá velice slibně. Z usušeného podhoubí dělá cihly, které dokáže složit do oblouku; začátek je to sice skromný, ale naznačuje, že houbové mycelium má jistý stavební potenciál. Samozřejmě si nemyslíme, že naši potomci budou stavět už jen z houbových cihel – spíš je důležité, že vědci i umělci stále hledají nové materiály a odvažují se podívat i do míst, kam jiní neměli odvahu nebo fantazii pohlédnout.
V rozhovoru pro server Glasstire Ross prozradil, že biomateriály z hub jsou pro něj budoucností: „…mají potenciál nahradit mnoho druhů plastů vyráběných z ropných produktů. S tímto materiálem je možné začít vyrábět biomateriály i v místním měřítku. Například tady, v San Franciscu, bychom mohli začít pěstovat místní druhy hub a pak je používat pro výrobu biomateriálů.“
FOTO: http://philross.org