Autor: archiv Jak víme, to nejméně úsporné je vaření bez pokličky, zatímco na druhém pólu úspornosti stojí evergreen, hrnec prověřený lety – starý dobrý „papiňák“. „Starým“ máme na mysli stáří vynálezu, nikoliv konkrétního hrnce – naopak. Rozhodně by se nemělo vařit v letitém, hliníkovém papiňáku se zpuchřelým těsněním a jednou pojistkou – ten může být nebezpečný. Na mysli máme hrnec nový, nerezový – ušetříte a zlepšíte kvalitu potravin; jídlo si zachová svoji chuť, což je důležité jak u masa, tak zeleniny.

Francouzský fyzik Denis Papin tlakový hrnec vymyslel již v roce 1679 pod názvem degestr – a nejprve s ním vůbec neprorazil. Papin vyrobil hrnec s pevně přiléhající poklicí, takže se uvnitř během vaření vytvořil vyšší tlak; voda se tak začala vařit při vyšší teplotě než normálně, kdy činí bod varu známých 100 °C. Výbuchu hrnce zabraňoval bezpečnostní ventil, který se během let stále zdokonaloval.

Autor: archiv Tlakový Papinův hrnec se ale začal běžně používat k vaření za mnoho let, až začátkem 20. století. Jeho čas pak přišel zejména za druhé světové války a po ní, kdy bylo nutné šetřit uhlím a dřevem. Vaření v „papiňáku“ totiž podstatně zkracuje dobu varu. Druhá polovina 20. století pak už tlakovému hrnci patřila.

Vaření v něm je opravdu úsporné – kromě času se šetří i energie, a tudíž naše peníze. S dnešním moderním hrncem se ušetří až 40 % elektřiny a asi 30 % času proti vaření stejné potraviny v obyčejném hrnci.

Autor: archiv Dnešní hrnce z nerez oceli mají kromě ventilu ještě další pojistky a také regulátory tlaku. Běžné je trojí zabezpečení (kromě bezpečnostního a provozního ventilu je zde také další pojistka zabraňující otevření před vypuštěním tlaku). Hrnec má mít všechny potřebné atesty z hlediska materiálu i funkčnosti. Vyrábí se nejvíce o objemu čtyř nebo šesti litrů a vařit v nich můžeme na všech typech varných desek i sporáků včetně indukčních plotýnek. Ceny se pohybují přibližně od 1.500 do 3.000 korun.

-ag-Foto: www.isifa.com