Supermoderní černo-šedá krabice s velkými okny je skutečně přístavbou viktoriánského domu. Dům měl vedle sebe dostatek místa, takže se architekti z Eldridge Anderson Architects nemuseli omezovat a postavili dům, který by u nás stačil jako samostatný dům.

Kovový kšilt

Primární konstrukce je rozměrný ocelový skelet, který je vyplněný izolací a opláštěný cetris deskami. Ocel ale prostupuje celým domem v detailech i celcích. Brynýrovaná ocel je na schodišti, zábradlí, vystupuje jako upevňovací a nosný materiál.

Silně průmyslová technicistní konstrukce se promítá i do tvaru domu. Jde o dvě krabice položené na sobě. Zatímco do ulice je stavba zarovnána s uliční čárou, do zahrady přesahuje horní část spodní o velmi rozměrný kšilt. Ten má hned několik funkcí. Samozřejmě, že chrání interiér před přehříváním, i když na oknech, která vyplňují celou tuto fasádu, jsou ohromné žaluzie. Druhou funkcí je odstínění od zvědavých očí sousedů.

Černý interiér

Brynýrovaná ocel udala ráz i dalším částem interiéru. Majitelé jsou mladí a nevadlo jim využití tmavých tónů i v interiéru. Díky rozměrným oknům, která dovnitř pouští velké množství světla, si to mohli dovolit.

Takže je matně černá i koupelna, kde jedinými prvky jiné barvy jsou odkládací nika a bílá toaleta. Jinak i vana je černá. Jde o ruční výrobek z odlévaného, probarveného a broušeného betonu.

Také obývací pokoj je prakticky celý černý až na bílé panely na stěnách. Jen detaily, jako křeslo, světlo nebo dřevěné žebrování v zástěně, vytváří kontrastní prvky.