„Často se stává, že zhotovitel ve snaze ušetřit provede nevhodnou záměnu některé části konstrukce či technického zařízení a projektant, který v případě nepovinného dozoru nemá právo na stavbě být, se to ani nedozví. Například zhotovitel instaluje jiný, levnější kotel, ale ten buď budovu nevytopí, nebo nebude technicky v souladu se zbývajícím řešením a nastanou problémy s jeho zapojením do celého systému. Projektant to zjistí až ve chvíli, kdy dojde ke stížnostem na kvalitu stavby, či dokonce k nějaké havárii,“ argumentuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

Podle loňského průzkumu České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) by 69 % respondentů uvítalo, aby byl výkon povinného dozoru projektanta na stavbách rozšířen. Ankety se zúčastnilo 1375 autorizovaných osob, z toho 1022 autorizovaných inženýrů, 320 stavebních techniků a 45 stavitelů. Dnes je autorský dozor projektanta povinný pouze u staveb v režimu veřejných zakázek, avšak podle ČKAIT by měl být rozšířen i na tzv. vyhrazené stavební práce, jako jsou logistická centra, tovární haly, soukromé školy nebo nemocnice.

Inženýrská komora chce využít připravované novelizace nového stavebního zákona, který projde druhým čtením v Poslanecké sněmovně 8. března, a institut povinného dozoru projektanta rozšířit i na soukromé stavby. Podle ČKAIT je nepřijatelné, aby na stavbě záviselo na vůli stavebníka, zda si objedná dozor projektanta, když projektant má veřejnoprávní odpovědnost za to, co navrhne v projektové dokumentaci. Dozor projektanta znamená, že projektant dohlíží na stavbu, kontroluje, zda se stavba provádí podle jeho zpracované dokumentace a navrhuje případné úpravy řešení.

Podle nedávného průzkumu se ukázalo, že projektanti staveb často shledávají, že byly obcházeny jejich návrhy na bezvadné provedení díla. Autorizované osoby, jako inženýři, technici a architekti, často nacházejí rozdíly mezi projektovou dokumentací a skutečným provedením stavby, stejně jako chyby během realizace a změny v projektové dokumentaci bez jejich vědomí. Tyto autorizované osoby přitom nesou jak soukromoprávní, tak veřejnoprávní odpovědnost za to, že dílo bude bez vad a bezpečné. Proto je důležité zavést povinný dozor projektanta, bez ohledu na to, z jakých zdrojů je stavba realizována.

Typické smutné příklady

Nedávné zemětřesení v Turecku ukazuje význam této povinnosti, při které profesní organizace dohlédnou na to, aby stavba byla realizována podle projektové dokumentace a dodrženy všechny předpisy. Příkladem nevhodného postupu je nedávná stavba soukromého bytového domu v Příbrami, kde se zhotovitel i stavebník obešli bez povinného dozoru projektanta. To vedlo k tomu, že vedení vysokého napětí prochází obytnými místnostmi a stížnosti na kvalitu bytů postavených v rámci developerské výstavby jsou běžné.

Z řad členů Komory často zaznívá názor, že pokud neexistuje pro dozor projektanta opora v zákoně, není možné bezezbytku garantovat soulad mezi projektovou dokumentací schválenou stavebním úřadem a prováděnou stavbou. To platí pro průběh výstavby i naplnění požadavků na vlastnosti stavby. Mezi ně patří zejména mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, bezpečnost při užívání nebo i hospodárnost odpovídající typu a využití stavebního díla, či nyní velmi aktuální úspora energie a tepelná ochrana.

„Upozorňujeme také na časté zaměňování významu pojmů (autorského) dozoru projektanta a technického dozoru stavebníka (investora). Technický dozor stavebníka se zaměřuje na jiné procesy: sleduje provádění stavby v souladu s dodavatelskou (realizační) dokumentací stavby a kontroluje plnění smluvních podmínek podle smlouvy o dílo na provedení stavby uzavřené mezi stavebníkem/zadavatelem a zhotovitelem,“ dodává Ing. Adam Vokurka, Ph.D., předseda Autorizační rady ČKAIT. Zároveň konstatuje, že je zcela nereálné, aby funkci povinného dozoru projektanta nahrazoval svou kontrolní činností stavební úřad. Nejenže na to není personálně a odborně vybaven, ale ani není za navrženou stavbu odpovědný.

Zdroj: ČKAIT