Stručný souhrn z článku:
- Schodiště se dělí podle účelu, tvaru, konstrukce a materiálu, s důrazem na bezpečnost a statiku.
- Interiérová schodiště jsou variabilní, od ekonomických po designové, s možností prefabrikace či monolitické realizace.
- Nosné prvky často tvoří ocelové U prvky, s různými povrchovými úpravami stupňů a podstupnic.
- Zábradlí, nutná součást konstrukce, se liší materiálem a konstrukcí, od kovových až po dřevěné, s ohledem na interiér či exteriér.
Tento souhrn byl vytvořen pomocí AI a je kontrolován redakcí.
Schodiště lze dělit podle účelu na hlavní, vedlejší, podružné nebo vyrovnávací. Podle tvaru půdorysu (výstupní čáry) se rozlišuje schodiště přímočaré, křivočaré, jednoramenné, dvouramenné nebo smíšené. Za rameno schodiště se přitom považuje prvek minimálně se třemi schody.
Schodiště může být ze statického hlediska podepřené, nebo vetknuté do ostatních konstrukcí objektu, ale může být i samonosné, staticky nezávislé. Každopádně bezpečnost konstrukce každého schodiště by měl navrhnout nebo posoudit statik.
Široké možnosti
Interiérová schodiště bývají velmi různorodá, prakticky lze využít veškeré dostupné materiály a technologie. Návrh může být pojat ryze ekonomicky, nebo naopak jako výrazný interiérový a architektonický prvek, což se promítne do výběru materiálu i výsledné ceny. Někteří výrobci (např. Xella CZ zastupující značku pórobetonu Ytong) nabízejí v rámci zdicích programů schodišťové prvky – stupně, konzole, nebo i celé schodiště na míru, které lze rychle sestavit z jednotlivých dílů podle zadání objednatele.
Točité schodiště ušetří spoustu místa
Monolit na míru
Mnoho výrobců umí z betonu vyrobit kompletní schodišťová ramena s podestami podle zadání. Výhodou je přesnost výrobku, kvalitní povrch a pochůznost ihned po montáži. Vzhledem k přepravě a manipulaci je ale prefabrikované betonové schodiště výhodné jen pro stropní konstrukce z panelů.
V rodinných domech se často používá monolitické schodiště, které je sice pracnější a náročnější na zručnost, ale ve spojení s monolitickými stropy vytváří kvalitní kompaktní celek. Tato schodiště se volí, když je potřeba zvukově oddělit patra (doplněná dveřmi) nebo využít prostor pod schodištěm.
Monolitické schodiště obložené dřevěným masivem je opatřeno ocelovým zábradlím s lankovou výplní a dřevěným madlem.
Před realizací nebo zadáním výroby schodišťových prvků je třeba mít jasnou představu o povrchové úpravě nástupnic a podstupnic včetně případné podesty. Hrubé konstrukce schodiště se obvykle obkládají dlažbou, kamenem nebo dřevem, ale mohou být pojaty i v designové stěrce.
Nosné prvky
Pro konstrukci schodišť se často využívají nosné U ocelové prvky, které buď oboustranně podporují schodišťové rameno (monolitickou desku), nebo nesou jednotlivé stupně – často jako jeden středový nosník. Ten obvykle tvoří svařenec dvou U profilů a taková schodiště se nazývají páteřová. Páteřové schody s ocelovým nosníkem a dřevěnými nášlapy jsou oblíbené pro svoji subtilnost i přijatelnou cenu.
Dominantní solitér
Některá schodiště tvoří v domě významný architektonický prvek. To obvykle neplatí pro schodiště mezi dvěma stěnami, ale spíš pro ta ve volném prostoru. Takovému účelu vyhovují schodiště samonosná, která nepotřebují podpěrnou konstrukci, takže jejich návrh nic neomezuje.
Z hlediska materiálu lze schodiště pojmout jako truhlářské samonosné, ocelové, skleněné nebo kombinované například s využitím kamenných stupňů. Možností je opravdu mnoho, ale výběr by měl korespondovat s ostatním vybavením domu.
Cenové rozpětí
Před návrhem není od věci ověřit si cenu za realizaci včetně výše zálohy za materiál. Zatímco monolitické schodiště obložené keramickou dlažbou lze pořídit do 100 000 Kč, u designových schodišť je třeba počítat s cenou násobně vyšší.
Pár tipů na schodiště ze zahraničí:
Třeba skleněné schodiště z bezpečnostního lepeného skla s pískovaným povrchem a pomocnou konstrukcí z nerezové oceli se pohybuje od 400 000 Kč za vlastní schody bez zábradlí a dost podobná cena bude platit pro schodiště z jednotlivých stupňů vykonzolovaných z nosné stěny. Truhlářské prvky mohou vzhledem k nárůstu cen kvalitního řeziva (buk, dub) navýšit cenu přes 250 000 Kč.
Přístup na půdu
Pro přístup do půdních prostor nevyužívaného podkroví jsou v nabídce komplety různých stahovacích schodů, při využití podkroví jako mezonetu zase podružná točitá schodiště. Ta se hodí také pro přístup z patra domu na zahradu, pro tento účel lze využít i ocelová schodiště se stupni z pororoštu (ocelového roštu). Venkovní schodiště ovšem musí být opatřena kvalitním nátěrem, nejlépe zinkováním.
Stahovací schodiště šetří místo
Na zahradě
Zahradní schodiště vycházejí z členitosti terénu a stavějí se přímo na místě, výrobci betonových prvků pro ně nabízejí mnoho zajímavých řešení. Obvykle se hledá varianta bez podkladní betonové desky a základů, které neúměrně zvyšují náročnost zhotovení, a tím i celkovou cenu. Nejpraktičtější v mírnějším svahu jsou tzv. šlapáky, protože jde o estetické a levné řešení. Pro prudší svahy se musí obvykle použít jeden základ a betonová deska, stejně jako u vstupního schodiště do domu.
Počítání
Schodiště by mělo být navrženo tak, aby chůze po něm byla pohodlná a nebyla ničím omezována. Proto se musí dodržet podchodná výška. Rozměry stupňů je možné ověřit následující vzorcem:
2 x h + b = 600 až 630 mm (maximálně až 650 mm)
h = výška stupně, b = šířka stupně
Běžné schodiště pro patro o konstrukční výšce cca 3 000 mm má 18 stupňů, výšky bývají v rozpětí 150–175 mm.
Povinné zábradlí
Nutnou součástí schodišťových konstrukcí je zábradlí, jímž je třeba opatřit také terasy a balkony v patře, aby se předešlo pádu. Bez toho prakticky nelze dům zkolaudovat. Zábradlí se stejně jako schodiště používá v interiéru nebo exteriéru, zásadní rozdíl bývá ve volbě materiálu a povrchové úpravě.
Z konstrukčního hlediska může být svařované nebo montované, obvykle se využívá kombinace obou technologií v přepravitelných délkách. Se současným zaměřováním pomocí laseru je možné do dílny přenést většinu výroby jednotlivých částí zábradlí a posléze ho na stavbě bez problémů smontovat.
Od kamene po sklo
Konstrukce a materiál zábradlí se podřizuje požadavkům na vzhled. V minulosti běžný kámen či beton se volí již jen výjimečně, éře balustrád u rodinných domů přece jen odzvonilo. Také chromový materiál je již minulostí. Podle převažujícího použitého základního materiálu se dělí i zábradlí, často se ale vyskytuje kombinace více materiálů jako sklo s nerezovými úchyty, někdy s horním dřevěným madlem. Estetické ztvárnění zábradlí by opět mělo být v souladu se schodištěm.
Správné uchycení
V současné době se klade důraz na funkčnost, vzhled, snadnou údržbu a řešení souvisejících stavebních detailů – obzvláště u zábradlí teras a balkonů. Základem dobrého detailu uchycení zábradlí do terasy nebo balkonu je eliminace průniku skrz hydroizolaci.
Standardně se proto konstrukce uchycuje do čela stropní nebo balkonové desky, což například u monolitických konstrukcí vyžaduje počítat s tímto detailem již při betonáži a do bednění vložit příslušné kotevní prvky. Stejně jako u jiných stavebních konstrukcí také u schodiště a zábradlí platí, že různorodost pojetí a použitého materiálu vždy závisí na investici, kterou je stavebník ochoten do realizace vložit.
Venkovní zahradní schody
Slovníček
- schodišťové rameno – konstrukce, která spojuje dvě různé výškové úrovně vodorovných konstrukcí
- schodišťový stupeň – konstrukční prvek umožňující překonat dílčí výšku na schodišti
- stupnice – horní nášlapná plocha schodišťového stupně
- podstupnice – svislá plocha schodišťového stupně
- schodnice – nosný prvek schodišťových stupňů, obvykle u atypických schodišťových konstrukcí
- výstupní čára – spojuje středy stupňů v hraně nástupnice a podstupnice
Zábradlí podle materiálu
- Kovové – výhodou je jakýkoliv tvar a ztvárnění, používá se pro exteriéry. Nevýhodou je hmotnost a nutnost perfektní povrchové ochrany, nejčastěji zinkováním, které se nepovažuje zrovna za ideální pohledovou úpravu. V interiéru se již řadu let nepoužívá.
- Hliníkové – výhodou je lehký materiál, až 10x lehčí než u zábradlí kovového, speciální úpravou eloxováním lze docílit mnoha odstínů s dlouhou životností a neměnící se barvou. Použít se dá v interiéru i v exteriéru. Na trhu je velké množství montovaného hliníkového zábradlí. Po sestavení, které zvládne i technicky průměrně nadaný člověk, je zábradlí bezpečné, tuhé a bezúdržbové.
- Nerezové – často slouží jako designový prvek interiéru v kombinaci s dřevěným madlem nebo s výplní z nerezového lanka či sítě. Jako bezúdržbový materiál se hojně umisťuje do exteriéru.
- Skleněné – vyžaduje použití kvalitního bezpečnostního skla, které zvyšuje nejen hmotnost, ale i cenu. Obvyklá kombinace s osazením do nerezové lišty nebo pomocí nerezových terčů dává zábradlí špičkový design. V případě přítomnosti domácích mazlíčků nebo dětí je nevýhodou nutná častá údržba.
- Dřevěné – při zhotovení zručným truhlářem a s kvalitní povrchovou úpravou může v interiéru perfektně ladit s dřevěným schodištěm. Exteriérové zábradlí ze dřeva se u nás na rozdíl od sousedních států, jako je Německo nebo Rakousko, tradičně neužívá. Navíc nezbytně vyžaduje pravidelnou údržbu.
Nutnou součástí schodišťových konstrukcí je zábradlí
Jak musí být vysoké?
Výška zábradlí se u rodinných domů stanoví podle hloubky volného prostoru pod pochůznou plochou, říká se jí pádová hloubka:
- Pro pádovou hloubku menší než 3 m je minimální výška zábradlí 900 mm.
- Pro pádovou hloubku 3-12 m platí minimální výška zábradlí 1 000 mm a nad 12 m musí být zábradlí vysoké alespoň 1 100 mm.
Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 10/2023.
Zdroj: Dům&Zahrada
Sledujte nás v Google Zprávách