Věřte, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Proto pro každého stavebníka by mělo být samozřejmostí pojištění stavby či rodinného domku. Čím dříve pojistíme svou nemovitost, tím lépe. Pojistit ji můžeme ještě předtím než spatří světlo světa, ještě před započetím stavebních prací. Zájemce o pojištění musí pouze předložit pojišťovacímu ústavu řádný projekt. Pokud konečná hodnota projektu bude například 2 000000 Kč, lze rozestavěný objekt pojistit v úroveň výše této finální částky. Je třeba říci, že pojištění rozestavěné budovy se vztahuje na škody způsobené živelnými pohromami (v plném rozsahu pojistné částky) a na škody vzniklé odcizením (v částečném rozsahu pojistné částky). V případě odcizení vloupáním, je totiž pojistné limitováno hranicí 10 000 Kč z jedné škody. Mezi výhody pojištění rozestavěné nemovitosti patří i nehody způsobené stavebníkovou stavební činností, při které vznikne škoda na cizím majetku. Některé pojišťovny (např. Česko-rakouská) dokonce poskytují svým klientů výhodu, kdy klient platí pouze 50% z celkové částky řádného pojistného po celou dobu výstavby. Tento tarif je však omezen dobou tří let, ovšem v případě, že stavebník určenou dobu domek nedostaví, lze jí prodloužit například o další tři roky. V době kdy je již stavba dokončena a kolaudována či již užívána, je nutné aby tuto skutečnost klient uvedl v pojišťovně. Pak nastane druhá fáze, kdy pojistná smlouva přejde do kategorie řádné smlouvy, což je teoreticky platba plné výše pojistného. Není však důvod se děsit, neboť v praxi to tak není. V rámci každé pojistné smlouvy lze získat řadu slev, které nakonec mohou pojistnou sazbu snížit až o zhruba 30%. Například Česko-rakouská pojišťovna poskytuje svým klientům desetiprocentní slevu na pojistném, pokud s ní uzavřou smlouvu o poskytování služeb na nejméně pět let, při delším období se sleva ještě zvýší (cca 20%). Dalšího zvýhodnění můžeme dosáhnout kombinací pojištění domácnosti a stavby, zvýšení spoluúčasti apod., zde je třeba poukázat na to, že některé slevy se načítají jiné ne. Možností jak dosáhnout slev je celá řada, ale ať se snažíme sebevíc, konečná výše slev v průměru nepřesáhne 32%. Pokud již máme řádnou pojistnou smlouvu neměla by nás nemile překvapit ani vichřice, povodeň, záplava, požár, výbuch, krupobití, blesky, sesuv půdy, zřícení skal, pád stromů, stožárů a jiných předmětů. Neboť právě takovéto přírodní katastrofy jsou součástí základního pojištění, je tedy možné počítat s náhradou škody způsobené právě za těchto podmínek. Druhou kategorii pojištění, zahrnuje také vodovodní škody a škody vzniklé v přímé souvislosti s těmito událostmi, dále zahrnuje i škody způsobené odcizením a loupeží (zařizovacích prvků stavby). Jedinou podmínkou je, aby byl předmět pevně spojen se stavbou (topení, umyvadlo, apod.). Samozřejmě se pojištění staveb a rodinných domků nevztahuje jen na nově postavené budovy, ale i na starší objekty, které však musí být v dobrém technickém stavu. Při pojišťování starší budovy je nejdůležitější její počáteční technický stav, neboť pojištění nelze zaměňovat s úhradou běžných oprav. Proto je technický stav budovy nejprve posouzen příslušným technikem pojišťovny. Pojišťovna totiž hradí jen nahodilé škody, to znamená, že není povinna hradit škody způsobené špatnou údržbou. Pro názornost si můžeme uvést případ, kdy je pojišťovna povinna uhradit vzniklé škody. Například jsme koupili nějaký dům či chatu a pojistili se. Jednoho dne se přižene vichřice a na náš dům spadne strom, který způsobí škodu v hodnotě cca 200 000 Kč, a je vymalováno. Co dál? Pokud se přihodí něco podobného je zapotřebí zdokumentovat následky, zajistit důkazy, nejlépe fotografií. Dále je hodně důležité zabránit vzniku dalších škod, jsme tak povinni činit dle občanského zákoníku a pojistné podmínky. Znamená to, že poškozenou část je třeba alespoň provizorně zakrýt, v případě že nám nestačí naše finance, je možno písemně požádat pojišťovnu o zálohu či si nechat stavební firmou vystavit proformofakturu a její pokrytí převést na pojišťovnu. Pokud chceme vstoupit do pojišťovny je nutné posoudit kvalitu a konečný efekt poskytovaných služeb tou či onou pojišťovnou. Při v stupu do pojišťovny by neměla hrát hlavní úlohu otázka, kolik pojištění u té či oné pojišťovny stojí. Přesto lze uvést pro snadnější orientaci, že klient zaplatí jednu korunu na každých 1000 pojištěných korun, v případě slev i 70 haléřů. Nestojí to za uvážení?