Senát minulý pátek s pozměňovacími návrhy poslal zpět sněmovně tři provázané zákony týkající se stavebnictví. Stavební zákon má po 40 letech zásadně zjednodušit administrativu spojenou se stavební činností. Zpět do sněmovny putuje také vyvlastňovací zákon, který má urychlit výstavbu silnic, dálnic nebo železnic. Norma má umožnit ve veřejném zájmu vyvlastnění pozemků či staveb za patřičnou náhradu. Trojici uzavírá zákon navazující na vyvlastňovací normu.
Do vyvlastňovacího zákona vložili senátoři ustanovení, podle něhož veřejný zájem na vyvlastnění musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek (ČSSD) s tím souhlasil. Opačně se staví k návrhu senátu na změnu stavebního zákona, podle kterého lze vyvlastňovat pouze pro účel výstavby dopravní a technické infrastruktury, sněmovní verze operovala s širším pojmem veřejně prospěšná stavba. Měla zahrnovat i stavby pro školské, sociální a zdravotnické potřeby.
Podle vyvlastňovacího zákona mají majitelé vyvlastňovaných nemovitostí dostat buď finanční odškodnění podle ceny v místě obvyklé, nebo nově hmotnou náhradu, například nový pozemek.
Ve stavebním zákonu senátoři také například sjednotili pokutu pro jednotlivce a firmy na jednotnou sumu 200.000 korun. Omezili také působnost nově zaváděné funkce zástupce veřejnosti a povinnost obcí založit radu pro udržitelný rozvoj.
Hlavním cílem zákona je zmenšení administrativy. Zákon počítá například s tím, že rodinné domky do 150 metrů čtverečních a tří nadzemních podlaží bude moci stavebník stavět jen na základě ohlášení. Odpadnou také kolaudační řízení v současné podobě. O to přísnější a častější by měly být podle Martínka ale průběžné kontroly na stavbách, a to i po jejich dokončení. Novela by měla také výrazně omezit administrativu spojenou s přípravou velkých staveb.
Norma mění také proces územního plánování, zahrnuje například možnost takzvaného územního konsenzu, který by umožnil zrychlit změny v plánu při souhlasu všech stran.
Zdroj: ČTK