Bude to ohromná změna, která zahrnuje jak nové budovy, tak i budovy staré. Ve výčtu velkých změn v nařízení, které schválil Evropský parlament toto úterý, začneme s těmi novými.
Od roku 2026 budou muset být všechny nové veřejné budovy bezemisní (tedy charakterově v pasivním nebo nulovém standardu) a na střechách se musí od roku 2028 objevit solární fotovoltaické panely, pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné. U soukromých staveb se toto nastartuje také, ale od roku 2028.
Obytné budovy procházející větší renovací mají tuto lhůtu posunutou až na rok 2032.
Co je průkaz energetické náročnosti budov:
Ovšem lidé žijící v obytných budovách nemohou být spokojeni, že se jim termín posouvá. Je tu ještě jiná část. Ta říká, že obytné budovy by navíc měly do roku 2030 dosáhnout minimálně třídy energetické náročnosti E a do roku 2033 pak třídy D (na stupnici od A do G, přičemž G označuje 15 % energeticky nejnáročnějších budov daného členského státu). Nebytové a veřejné budovy mají tyto lhůty posunuty již na roky 2027 (minimální třída E) a 2030 (minimální třída D). Ke snížení energetické náročnosti budovy (například díky izolování nebo zlepšení topného systému) by mělo dojít při prodeji budovy či její větší renovaci. V případě pronajatých budov pak při podpisu nové smlouvy. Nové a významně renovované budovy také mají přestat používat od roku 2035 jakákoli fosilní paliva pro vytápění.
To, jak toho dosáhnout, nám Evropská komise a Evropský parlament nenařizují. Každý členský stát si stanoví vlastní plán, jak takových cílů dosáhnout.
Co to znamená v praxi?
Do roku 2033 bychom se tedy měli připravit na to, že prakticky všechny stavby v naší republice budou muset projít stavebními úpravami, protože budou muset získat lepší energetický standard. To znamená zateplování, výměnu oken, instalaci fotovoltaiky, tepelných čerpadel či spalování biomasy, úpravy otopných systémů, zpětné získávání tepla z odpadní vody apod.
Tato nařízení mají samozřejmě výjimky, a to u domů s historickou hodnotou, v místech, kde to není technicky či ekonomicky možné apod. Země EU se mohou rozhodnout vyloučit i další chráněné budovy, technické stavby, dočasně používané budovy, kostely a místa pro konání bohoslužeb. Kromě toho mohou státy z pravidel vyjmout veřejné sociální bydlení, pokud by renovace vedla ke zvýšení nájemného, které nelze kompenzovat úsporami na účtech za energii. Co to konkrétně znamená, však ještě zatím nevíme.
Máme na to?
Pro tento plán by měl být připraven velký balíček podpory, který by měl umožnit úplně každému tohoto dosáhnout. I chudší obyvatelé by měli mít přístup k finančním zdrojům, jenž by pokryly náklady na rekonstrukce. Ovšem opět jde o přístup jednotlivých členských států a zatím není nic připraveno.
Peníze budou alokovány z rozpočtu Evropské unie v rámci balíčku Fit For 55.
Nástrahy
Změny, které Evropská unie připravila, jsou velmi rychlé a silně ambiciózní. Vezměme si už například tendenci na všechny střechy instalovat solární panely. V současné době má naše republika problém připojit i jen těch několik málo fotovoltaických mikrovýroben, natož vytvořit stabilní rozvodnou síť, která bude zvládat výrazné extrémální výkyvy.
V nařízení také můžeme číst, že si od toho Evropská unie slibuje zvýšení počtu pracovníků ve stavebnictví až o 160 000. Už dnes je ovšem problém sehnat vůbec někoho, natož najít takových lidí několik set tisíc.
Problém bude najít také technologie pro instalace. Během jednoho roku se v Evropě zvedl zájem o fotovoltaické elektrárny a tepelná čerpadla tak, že čekací doby se dostaly i na jeden rok. S tímto nařízením se nic nezlepší, zvlášť když víme, že většinu solárních panelů a řídicích čipů nevyrábíme v Evropské unii, ale drtivou většinu dovážíme z Číny.
Co dál?
Co dál?
V tomto dokumentu najdeme informací týkajících se stavebnictví mnohem víc. Uvádějí se v nich například požadavky na udržitelnou mobilitu, tedy počty dobíjecích stanic v garážích a na parkovištích pro elektromobily, počty parkovacích stání pro kola apod. Řeší se zde vnitřní klima budov – budeme muset měřit několik parametrů, jako je oxid uhličitý apod. Řeší se zde automatizace řízení vytápění, vytváření pasů renovací bytových domů, což bude vlastně kompletní projekt včetně ekonomické rozvahy fází rekonstrukce domů apod.
Zdroj: Europarlament, Nařízení o Energetické náročnosti budov, Fit For 55, iDnes
