Podobných příběhů známe z naší vlasti desítky a stovky. Někdy je to ku prospěchu věci, kdy úřady zastaví nekontrolovatelnou expanzi lidí, kteří se rozhodli přesunout své miliony zrovna na okraj malebné obce, do CHKO apod. Někdy je to trochu nelogické. Nevíme. Každopádně v tomto případě jsme vděčni alespoň za tu stodolu, protože autorem je David Kubík, architekt, který hned po škole nastoupil do Huti architektury k Martinu Rajnišovi. Tedy k člověku, který patří mezi špičky v oboru architektury nejen u nás. A hned první samostatný úkol byl tenhle.

Zdroj: VLM

Známý koncept

Využití skládaného dřeva není v tomto architektonickém ateliéru novinkou. Je využito u stodoly v Maxově nebo na rozhledně Schlozberg v Jizerských horách. Jsou tu ale jisté rozdílné charakteristiky.

Budova stojí na kůlech kmenů stromů umístěných na dubových deskách. Takže podlaha je vlastně volná. Na ní jsou dřevěné trámky. Nic není spojeno dohromady! Nosníky jsou položeny volně přes sebe. Nic se neřeže! Pila dodává čtyř- a pětimetrové nosníky, cokoli přesahuje, může jednoduše trčet v rozích. Všechna prkna se prokládají distančními hranolky. Střešní konstrukce je tvořena trámy a s boční konstrukcí je svázaná na místě krouceným stahovacím drátem. Střešní krytina je z tepelně upravené překližky. To, že je stodola hodně dlouhá, si vyžádalo krátké zpevňující příčné zdi.

Zajímavé je také použití prosklení. Problém byl, jak ho zasadit, aby vydrželo pohybující se konstrukci stodoly. Nakonec je na distanc pomocí jednoduchých šroubovacích klínků, držících se roštu.

  • Projekt: Stodola v Krňanech
  • Podlahová plocha: 70 m2
  • Foto: Andrea Thiel Lhotáková
  • Autor a zdroj: David Kubík, HAMR Huť architektury – Martin Rajniš