Zůstat bez jídla až do večeře, abychom viděli zlaté prasátko. I středověcí předkové dodržovali na Štědrý den půst, byl ale daleko striktnější. Věřící si měli během dne odepřít různé pochutiny a maso. Bohatá hostina začínala až s východem první večerní hvězdy.

Věštby na příští rok

Budou lidé další rok šťastní a zdraví, nebo ne? Právě věštby měly o Vánocích ve společnosti své stálé místo. Věšticí koule vyměnili za rozkrojená jablka nebo jim napovědělo to, s jak plným břichem odcházeli od stolu. Kdo je stále hladový, bude trpět hladem i následující rok.

Předkrm: hojnost pokapaná zdravím

Štědrovečerní blahobyt si nedopřávali pouze bohatí, ale i chudí. Slavnostní hodování zahajovala medem pokapaná chlebová oplatka z mouky a vody. Med jako symbol zdraví a spokojenosti nesměl chybět ani v obilné, jáhlové nebo pohankové kaši. A protože při vaření hodně nabývá, symbolizovala hojnost. Součástí stolu bylo i ovoce, které se rozdávalo chudým a čeledi.

Hlavní chod: vepřové a chléb

Na Štědrovečerní tabuli se podávala i předchůdkyně naší vánočky a vepřové maso. Šlechtici si pochutnali na kancovi nebo domácím praseti, naopak u královského dvora se podávaly často dovážené lahůdky. K dochucení sloužilo cizokrajné koření.

Nechcete letis sami zkusit místo kapra třeba kančí ragů? Tady je recept:

Zdroj: Youtube

Nápojový lístek: medovina, víno a pivo

Chudí byli především rádi, že se dosyta najedli. Důležité bylo mít slavnostně upravený stůl a osvětlenou místnost. Jídlo prostší lidé zapíjeli pivem bílým pšeničným nebo hořkým z ječmenného sladu. Měšťané si naopak dopřáli medovinu nebo víno.

Zdroj: dotyk.cz, stoplusjednicka.cz