Střemcha obecná patřící do rodu Prunus patrně nebude lámat rekordy v soutěžích krásy, nicméně jde o velice užitečnou medonosnou dřevinu. Nejčastěji ji zahlédnete v místech, kde je vlhká půda, podél vodních toků a v lužních lesích.
S centimetrem v ruce
Když si opadavý strom může růst podle svého gusta, mívá v dospělosti asi 15 metrů, jeho koruna bývá vejčitá až kuželovitá. V zahradnictvích se ale nabízí více kultivarů, které uspokojí i majitele menších pozemků. Pak si můžete vypěstovat třeba keřovitou formu, která doroste přibližně do výšky 2 až 3 metrů.
Hodně bílé, trochu růžové
Na jaře střemchu obecnou zaplaví bílé květy v kratších hroznech, jejich vůně se nejčastěji přirovnává k mandlím. Přestože jde o typické zbarvení květů, neplatí to stoprocentně. Například kultivar Colorata má květy narůžovělé a navíc se na jaře liší rovněž zbarvením listů, jsou nafialovělé (vínové až červenohnědé), posléze zelené a na podzim se „převléknou“ do oranžových až načervenalých tónů.
Výběr místa
Nenáročnost této dřeviny podtrhuje výběr vhodného místa. Teoreticky ji můžete mít kdekoliv, zvládne osluněné stanoviště stejně jako polostín. A mnohdy i stín, přestože platí: čím více stínu, tím méně květů. Podobně tolerantní je také k typu zeminy, tedy pokud není suchá. Nejvhodnější je vlhké stanoviště, nicméně střemcha obecná zakoření i tam, kde je vody více, snese půdu jílovitou či písčitou. Podstatné však je, aby se minimálně první rok po výsadbě „nekoupala“ (neměla permanentně podmáčené kořeny). Nezapomeňte mladý stromek po výsadbě podpořit, přivažte ho ke kůlu.
Další bonusy
Okrasnou dřevinu není problém udržovat v hezkém tvaru řezem poté, co odkvete, a je výhodou, že se toho netřeba bát ani u starších exemplářů. Díky tvarování získá střemcha obecná na příjemné kompaktnosti. Další plus spočívá v její mrazuvzdornosti, zvládne více stupňů pod nulou, než je u nás obvyklý průměr. A do třetice dodejme, že v některých zemích se z plodů střemchy vyrábí víno či zavařeniny.
Zdroj. Havlis.cz, Sazenicka.cz
