Kromě tradičních materiálů lze však vybírat i z mnoha jiných, říkejme jim třeba alternativní.

Plechová krytina, nebo plast?

Stále oblíbenějšími jsou plechové střešní krytiny, které mají tvar velkorozměrových tabulí nebo imitují skupinu klasických tašek různých typů. Výhodou je i velká variabilita barev i tvarů, lze je používat na rekonstruované budovy i na novostavby, nízká hmotnost, snadná montáž. Jejich odolnost, životnost i cena závisí na materiálu, případně na jeho povrchové úpravě, exkluzivním materiálem je v tomto ohledu samozřejmě měď, blíží se jí nejkvalitnější druhy titanzinku. Možnou nevýhodou plechových střech je hlučnost, lze ji snížit speciálními druhy izolací. Další možnou alternativou jsou krytiny vyráběné z recyklovaných plastů s přísadami pro zvýšení odolnosti proti UV záření a pro snížení hořlavosti a podobně. Jde o lisované šablony, které mají tvar tašek nebo šindelů, obvykle v černé barvě. Minimální vhodný sklon střechy je 20°. Výhodou je velmi nízká hmotnost a snadná pokládka, nevýhodou pak nutnost podkládat pod krytinu bednění – latě v tomto případě nejsou vhodné. Prvky se nelepí ani nesvařují, pokládají se na střechy s minimálním sklonem 5°. Výhodou je možnost instalace svépomocí. Jde o nejlehčí krytinu – její hmotnost je pouze 4 kg/m2. Variantní střešní krytinou jsou také vlnité bitumenové desky, trh nabízí několik typů – z buničiny či recyklovaného papíru, případně z organických vláken.

Povlakové krytiny

Povlakové střešní krytiny nejsou používány často, k jejich i naší škodě od nich většinou nečekáme výraznou kvalitu a dlouhou životnost, proto jsou obvykle voleny jako krytiny na vedlejší stavby. Na rodinných domech či jiných podobných objektech jsou využívány podle druhu jako doplňkové krytiny na střešní vikýře nebo jejich napojení na plochu samotné střechy a podobně, ovšem nejkvalitnější druhy se stávají srovnatelnou variantou i pro pokrytí střech obytných či jiných budov. Patří sem modifikované bitumenové, kaučukové a PVC pásy určitých tlouštěk, s dostatečnou mechanickou výztuhou a odolností proti UV záření a přímým povětrnostním vlivům, které jsou výrobcem určeny pro použití na finální krytí střech, neboť z těchto materiálů jsou současně vyráběny i podkladové hydroizolace a parozábrany, které mají výrazně specifické použití. Asi nejčastějším zástupcem povlakových střešních krytin na našich střechách je asfaltový šindel, tedy asfaltový pás s vnitřní nosnou vložkou a různou povrchovou úpravou, tvarově variabilní, kromě jiného může mít i tvar střešních tašek. Minimální sklon střechy pro tuto krytinu je 7°. Asfaltový šindel je vhodný pro krovy, na něž nelze položit krytinu s velkou hmotností, a pro atypické nebo členité krovy, neboť se dobře přizpůsobuje složitým střešním tvarům. Výhodou asfaltového šindele je lehkost (při tloušťce do 3 mm má hmotnost do 10 kg/m2), snadnost pokládky, má ovšem nižší požární odolnost a jednotlivé typy se mohou kvalitativně dost lišit. Kvalitní druhy dobře odolávají silnému větru, své uplatnění proto často nacházejí i na horských chalupách.

Krytiny s ohlédnutím do minulosti

Na střechy se také stále vracejí i krytiny, které byly typické pro budovy stavěné před desítkami či stovkami let. Mezi luxusní patří kameninové tašky, které mohou mít různé barvy i tvary, jsou mrazuvzdorné, stálobarevné a bezúdržbové, mají velmi nízkou nasákavost a používají se všude tam, kde pálená taška. Stejně jako ona mohou být glazované, jsou však dražší.

Odolnou a tradiční krytinou jsou také břidlicové šablony, vyrobené štípáním či řezáním. Oproti páleným nebo betonovým taškám je břidlice lehčí, hodí se i na střechy nepravidelných tvarů, nejnižší možný sklon střechy je 25°. Poněkud náročná je pokládka této krytiny.

I dnes lze jako střešní krytinu použít dřevěný šindel, ovšem většinou strojově řezaný, který má přerušená vlákna, což zhoršuje jeho vlastnosti a životnost. Historicky věrný je šindel štípaný, jeho výroba je však náročná na znalost řemesla a čas. Většinou se s ním setkáváme v horských oblastech. Lze ho použít i jako fasádní obklad.

Ryze přírodním materiálem je také sláma či rákos. Takzvané doškové střechy jsou opět voleny jako alternativní střešní krytina u ekologických přírodních staveb. Jde o velmi lehkou krytinu s výbornými tepelně-izolačními vlastnostmi. Oproti minulosti patří ale dnes do luxusní kategorie. Ovšem zruční zájemci, kteří mají přístup k surovině, mohou takovou střechu pořídit velmi levně a celkem rychle. V porovnání obou materiálů je trvanlivější rákos. Po několika letech je nutné střechu vždy vyměnit, nevýhodou je také vysoká hořlavost. Aby voda dobře stékala, je nutný sklon střechy minimálně 45°.

-Dana D. Daňková-
Příště: Střešní krytiny III.: Zelené střechy