Budoucí majitelé bydleli v brněnském bytě s balkonem. Pak objevili připravovanou Rezidenci Juliana na kopci Bílá hora v Židenicích se skvělým výhledem na celé Brno a okamžitě se pro projekt nadchli. „Pod námi se už bohužel stavějí další domy, ale snad nám aspoň kousek výhledu zůstane,“ doufá majitelka. Do bytu o rozloze 103 m² se 128metrovou terasou nad konstrukcí podzemních garáží se rodina nastěhovala před Vánoci roku 2017.
Manželé věděli, že na terase chtějí co nejvíce zeleně, ale na svépomocnou akci se necítili. Paní Monika sice pochází z rodiny zemědělce, květiny má moc ráda, ale příliš se v nich nevyzná. Hledala proto na internetu, kdo by jim dokázal splnit zadání, aby terasa vypadala jako barevná louka a nebyla příliš náročná na údržbu. „S Andreou Večeřovou a Vítem Ondráčkem z ateliéru arboDesign jsme si okamžitě sedli a hned z prvních návrhů jsme byli nadšení,“ vzpomíná. „Líbil se nám jejich elán a entuziasmus. I realizace zcela splnila naše očekávání, o to jsme byli raději, že se svou prací uspěli také u odborné poroty a v roce 2020 s naší terasou vyhráli první místo v soutěži střešních zahrad.“
Hra barev
Je neuvěřitelné, kolik zajímavých prvků se na tak malý prostor vešlo. Travnatá plocha je chladivá i v největších vedrech a děti si na ní rády hrají. Na záhonech na jaře kvetou tulipány a narcisy, v létě různé druhy suchovzdorných trvalek v kombinaci s travinami, v každém ročním období je tu něco barevného. Převažují rostliny v módních chladných odstínech, ale díky žlutě a oranžově kvetoucím trvalkám zahrada působí tepleji a útulněji. Záhony jsou vymezeny obrubami z modřínových fošen, což usnadňuje údržbu.
Nechybí tu pískoviště ze stejného materiálu ani pojezdová cesta pro odrážedlo dcery Karolínky, v létě se najde místo i na dětský nafukovací bazén. „Děti tu mají všechno, co potřebují, takže nemusíme v okolí hledat hřiště, naopak kamarádi chodí za nimi,“ pochvaluje si majitelka. „Na terase se dá za příznivého počasí také stolovat a grilovat, před sluncem nás chrání látková pergola s bočnicemi proti větru. Díky tomu nám dovnitř v létě tolik nepraží slunce.“
Autoři
Ing. Vít Ondráček, Ing. Andrea Večeřová
Absolventi Zahradnické fakulty v Lednici v roce 2012 společně založili projekční ateliér arboDesign zabývající se zahradní a krajinnou architekturou. Předmětem jejich práce jsou návrhy udržitelných rodinných zahrad v souladu s přírodou včetně střešních teras a přírodních bazénů. www.arbo.design.cz
Společnice žížaly
Oceňuje i nadstandardně dobré vztahy se sousedy: „Často si s nimi povídáme přes skleněné zábradlí. Původně byl na tom místě vysazený motýlí keř, ale dali jsme ho pryč a na zem umístili dva pražce, aby bylo sousedské povídání se sklenkou něčeho dobrého pohodlnější.“
V maličkém zahradním domku jsou uskladněné věci potřebné k údržbě zahrádky i kompostér na posekanou trávu a další bioodpad. „Nově máme žížalí kompost,“ doplňuje majitelka. „Syn dostal od sestry k narozeninám násadu kanadských žížal, všechno pro ně nachystal a s dcerou je chodí krmit bioodpadem z kuchyně. Už se těšíme na žížalí čaj – vynikající přírodní hnojivo.“
Plevel likviduje většinou paní majitelka, ale jarní a podzimní údržbu terasy spojenou s vypuštěním a napouštěním zavlažovacího systému provádějí zahradníci doporučení inženýrkou Večeřovou. Prostor orientovaný na severozápad by se totiž bez umělého zavlažování neobešel.
Malý farmář
Promyšleně založená střešní zahrada se za pět let krásně rozbujela, zejména yzopům a kavylům se tu daří natolik, že je nutné je redukovat. Přírodní typ výsadeb snese vysokou míru spontaneity, z okolí se sem vysemenily například lnice a do skladby rostlin hezky zapadly.
Časem došlo i na nějaké změny. „Dali jsme pryč velký keř, na jeho místo přišly borůvky a rybízy v květináčích, aby si děti v létě mohly něco trhat a zároveň se učily o rostliny starat. Od počátku máme i tři mírně vyvýšené záhony s bylinkami, rajčaty a kedlubnami, které děti milují,“ vypočítává majitelka.
Jedenáctiletý Jakub je zahradou nadšený. Hodně času trávil na dědečkově farmě na Slovensku a jednou by sám chtěl být farmářem. Seče trávník vřetenovou sekačkou, na terase vysadil cibuli. „Když byl mladší, chtěl dokonce slepičku, ale zvířata k nám nemají přístup,“ říká kategoricky majitelka. Děti se musejí spokojit s pestrou nabídkou drobných živočichů, které láká květinová pastva na terase. Kromě včel, čmeláků a motýlů se na ni dostali také luční koníci a kudlanky nábožné.
Díky promyšleně založené terase má rodina vlastní zelenou oázu uprostřed velkého města a užívá si každý den ve spojení s přírodou.
Tento článek jste si mohli přečíst v časopisu DŮM & ZAHRADA 4/23.