Není podstatné, zda se v zimě zlomila či nalomila větev u okrasné, nebo ovocné dřeviny. Stejně tak už v této chvíli není důležité, zda k poškození přispělo hodně sněhu, vichřice nebo snad mráz. Vaši pomoc potřebuje každý strom.

Pokus o záchranu

Některé nalomené větve můžete zkusit zachránit. Slovo „zkusit“ je namístě, nikdy dopředu nevíte, zda to bude mít úspěch. Hodně záleží na míře poranění a tloušťce větve. Ošetřujte jen tu, která je lehce nalomená, kde je seshora prasklá kůra a maximálně část lýka (větev zalomenou do poloviny a více už nezachráníte). Opatrně ji srovnejte a zpevněte jutou, případně ovocnářskou páskou. Podle potřeby ji ještě můžete podepřít zdola, fixovat o kůl nebo jinou větev. Místo zlomu není třeba ošetřovat žádným přípravkem. 

Než se pustíte do likvidace

Suché větve lze uříznout hned, kdežto živé ideálně v době, kdy nemrzne. Obecně neřežte, jakmile teplota klesla pod -5 °C. Pouze pokud hrozí další zlomení a poškození dřeviny, provizorně zkraťte zalomenou část a posléze ji správně ošetřete ve vhodnějším čase. V zimě jsou sice dřeviny ve vegetačním klidu, neroní mízu, ale za mrazivých dnů nemůže začít v ráně probíhat hojivý proces.

Autor: Shutterstock

Odstranění zlomené větve

Dojděte si pro pilku a poškozenou větev odřízněte v místě větevního kroužku (kde se napojuje na další větev nebo na kmen), případně ji zkraťte na vodicí větev. Zkrátka tak, aby nezůstal pahýl, neřku-li roztřepené konce. Řez veďte kolmo a hladce, pak bude poškození co nejmenší. Podle potřeby ho začistěte nožem, ideálně takzvanou žabkou. Je-li průměr rány větší než 5 cm, rovnoměrně ji přetřete stromovým balzámem. Dříve se poraněné místo také zamazávalo hlínou, dnes bychom to nazvali ekologickým přístupem, kterým rovněž nic nezkazíte. Ostatně zamazání hlínou je lepší než použít špatný nátěr. 
Čerstvá řezná rána nemá namrznout, také ji nepřekrývejte neprodyšnými materiály.

Prevence se vyplatí

Abyste podobným situacím předcházeli, vyplatí se v zimě ze stromů, zejména jehličnatých, setřásat sněhovou nadílku. Praktičtější je postupovat zdola nahoru, v opačném případě byste spodní větve ještě více zatížili. Vezměte si na pomoc smetáček, koště, hrábě, případně na sklepávání použijte násadu. Ale opatrně, v zimě jsou větve křehké a náchylnější k poškození.
V rámci prevence obecně myslete také na základní a tvarovací řezy stromů. Zejména začínající zahrádkáři mnohdy chybují v tom, že nechají mladé stromy růst jako „dříví v lese“. Pak se může stát, že se drobnější, zato delší větve snáze zlomí. Pokud rostly z kmene nebo jde o terminální výhon, takové poškození už nelze napravit.

Čtěte také

Čtěte také

Vánoční stromek: jak mu prodloužit životnost