Při pohledu do historie je zřejmé, že stromy byly v podstatě lidskými společníky. V první řadě plnily praktickou funkci třeba větrolamů, svými kořeny zpevňovaly hráze rybníků, kvetoucí druhy byly oblíbenými léčitelskými nebo dokonce medonosnými rostlinami. Je velká škoda, že hlavně mohutné a širokokorunné stromy se dnes mnohdy považují za přítěž. Koneckonců opravdu mohou působit komplikace, rostou-li v těsné blízkosti domu, ale přesto bez nich žádná zahrada nebude tak přitažlivá, jako když na ní roste krásná solitéra v trávníku nebo ovocné stromy v sadu za domem.
Velkou výhodou stromů je pestrost sortimentu, takže pro každé roční období lze vybrat vhodný druh. Přeje si někdo strom kvetoucí na jaře, nebo takový, který se v létě pochlubí zajímavě zbarvenými listy či chutnými plody? Na podzim se zase všechny stromy rozehrají nejpestřejšími barvami a v zimě přicházejí na řadu ty, jež zaujmou specifickým habitem nebo dekorativní kůrou. Co je dobré vědět o stromech, než se vydáte do zahradnictví?
Celoroční krása
Stálezelený sortiment je nesrovnatelně užší než opadavý, širší nabídka se najde především mezi jehličnany. Dobrou volbou budou různé druhy smrků (Picea) i borovic (Pinus), které mohou být zavětvené až k zemi, nebo si lze pořídit zapěstovaný strom s odvětveným kmenem. Tato úprava bývá běžná například u borovice černé (Pinus nigra) a borovice lesní (Pinus sylvestris), ale za takové výpěstky se výrazně připlácí. Co se týče stálezelených listnáčů, dá se zakoupit například bobkovišeň portugalská (Prunus lusitanica), což je původně keřově rostoucí dřevina, která se roubuje na kmínek. Leckdo ocení, že nedosahuje tak velkých rozměrů, takže se hodí i na menší zahrady.
Zaujmou pestrým kabátem
Platany, pyžamové javory nebo třeba břízy jsou v zahradní architektuře oblíbenými pomocníky pro vytvoření celoročně krásné zahrady. Mohou se totiž pochlubit výrazně zbarveným kmenem nebo zajímavou kůrou, která se u jednotlivých druhů může různě odlupovat. V případě platanu jde o kůru maskáčovou odlupující se deskovitě. U bříz je zase typické papírovité odlupování kůry, která bývá nejčastěji čistě bílá, ale některé břízy ji barví třeba i do světle oranžova. Podobný styl odlupování se najde u javoru šedého (Acer griseum) – ten svou medově zlatou kůrou zaujme už na dálku. Skupina pyžamových javorů si svůj název vysloužila díky pruhovanému kmeni, na němž se většinou střídají odstíny zelené a hnědé, někdy třeba s příměsí okrové. Mezi „pyžamáky“ patří například javor Davidův (Acer davidii) nebo javor hrubý (Acer grosseri). I když se kůra těchto stromů barví do poměrně výrazných odstínů, svou krásu odhalí hlavně během vegetačního klidu, tedy po opadu listů v listopadu přibližně do poloviny května, pak štafetu zase převezme bujná zeleň.
Stromy pro malou a středně velkou zahradu
bobkovišeň portugalská (Prunus lusitanica)
javor mléč ´Golden Globe´(Acer platanoides)
katalpa trubačovitá ´Nana´ (Catalpa bignonioides)
lípa malolistá ´Greenspire´ (Tilia cordata)
magnolie japonská (Magnolia kobus)
Keře i stromy patří do zahrady stejnou měrou, ale stromy prostoru diktují měřítko.
Trpaslík, nebo obr?
Otázka velikosti se samozřejmě odvíjí od rozměrů zahrady, protože i strom by měl být úměrný okolí. Zatímco do nejmenších zahrádek budou správnou volbou keřoví roubovanci, kteří často nepřerostou třímetrovou výšku, na velké pozemky si bez obav lze dovolit i velikány, již po několika desítkách let dosáhnou klidně pětadvacetimetrovou hranici.
Kdy se vydat na nákup
Při návštěvě zahradnictví se můžete setkat s číselným označením udávajícím obvod kmínku stromu. Tento parametr se měří v takzvané prsní výšce, tedy v 1,3 metru nad půdním povrchem. Malé výpěstky mívají obvod kmínku 8–10 cm. Takové stromky se velmi dobře ujímají, ale na jejich vzrostlou podobu bude nutné nějaký ten rok počkat. U pomalu rostoucích druhů, jako je třeba dub, to bude trvat i více než 30 let, u rychle rostoucích stromů kolem poloviny této doby. Kdo se ale rozhodne pro strom již vzrostlý, měl by vybírat z velikosti 14–16 cm nebo větší. Je ale nutné počítat s tím, že cena bude o něco vyšší a strom po výsadbě bude vyžadovat více péče, protože čím větší rostlina se sází, tím hůře bude kořenit. Při občasné zálivce si strom s novou situací poradí.
Pořizovací cena stromů závisí nejen na velikosti, ale také na tom, zda jde o rostlinu kontejnerovanou, nebo balovou. Zatímco kontejnerovaná je dražší a dá se koupit od jara do podzimu, „balovky“ bývají cenově dostupnější, ale na druhou stranu se seženou jen na jaře a pak až na podzim, tedy v době vegetačního klidu, kdy se tyto stromy vydobývají z volné půdy. Cena půjde i u menších stromků většinou do tisíců. Jen pro srovnání – platan javorolistý velikosti 6–8 cm stojí okolo 2 500 Kč. Vzrostlý strom velikosti 20–25 cm v kontejneru se bude cenově pohybovat okolo 20 000 až 25 000 Kč. Strom je ale nutné kotvit dřevěnými kůly nebo podzemním kotvením a cenu mírně zvedne i přilepšení substrátem. I když se třeba zdá investice zbytečně vysoká, není nutné vysazovat velký počet stromů, na malém pozemku často postačí jediný. V každém případě se jen tak jinou rostlinou nahradit nedá.
Stromy pro velkou zahradu
buk lesní (Fagus sylvatica)
dub červený (Quercus rubra)
dub letní (Quercus robur)
jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba)
platan javorolistý (Platanus x acerifolia)
Ovocné stromy se hodí všude. S našimi podmínkami jsou perfektně sžité.
Rychle do země
Jakmile strom dovezete na zahradu, měl by se co nejdřív vysadit. Nevyplatí se čekat moc dlouho ani u kontejnerovaných rostlin, nicméně několik týdnů si při zálivce poradí. Strom balový však vyžaduje okamžitý zásah. V každém případě všechno začíná vyhloubením výsadbové jámy, která by měla být minimálně o třetinu objemu balu větší. Její stěny by neměly být hladké, buď se tedy naruší vidlemi, nebo rýčem. Taková úprava podpoří rychlejší prokořenění kořenů do okolní půdy. I když by se mohlo zdát, že se strom dá vysadit okamžitě po vyjmutí z květináče, je potřeba mechanicky (ideálně zase rýčem) bal narušit.
A jak na výsadbu připravit balový strom? Existují dvě možnosti – buď se na kořenovém systému ponechá juta i drátěná konstrukce, nebo se tyto materiály odstraní, a tím se zvýší riziko rozpadnutí balu, protože se s ním bude při výsadbě hůř pracovat. Jutu i drátěnku ale lze bez obav na kořenech nechat, poměrně rychle se totiž rozpadnou a kořeny skrz ně nerušeně prorostou. Při zasypávání kořenového balu je nutné po menších vrstvách zeminu hutnit, aby nevznikaly vzduchové kapsy. Ať se vysazuje do půdy jakékoliv kvality, vždycky se musí promísit původní zemina s novým materiálem – tím může být samozřejmě i kompost, ale dobré řešení představuje zahradnický substrát. Hloubku výsadby určuje velikost kořenového balu, který by měl zůstat v úrovni terénu, jinými slovy by neměl vyčnívat, ani být utopený.
Růst vyžaduje stabilitu
Po výsadbě je nutné co nejdřív strom ukotvit. Stabilizaci vyžadují menší i vzrostlé stromy, jinak by hrozilo vyvrácení. Navíc nezakotvený strom hůř koření právě kvůli pohybům způsobeným větrem. Ukotvit se dá poměrně snadno dvojicí frézovaných kůlů, které se k němu uvážou pomocí textilního úvazku, ale využít se dá i neviditelný kotvicí systém ukrytý pod půdním povrchem.
Opadavé listnáče mnohdy potěší i krásnými květy.
Když je řez nutný
Stromy potřebují pravidelnou péči hlavně několik let po vysazení, které jsou pro zapěstování korunky určující. Většinou se řez provádí v období vegetačního klidu, tedy v zimě a na začátku jara. Má za úkol odstranit všechny poškozené, suché nebo chorobami a škůdci napadené větve. U pomalu rostoucích stromů ovšem nepůjde o razantní zásah, spíš o vizuální kontrolu. Razantní řez budou naopak vyžadovat původně ovocné stromy, ze kterých postupným šlechtěním vznikly dřeviny okrasné. To se týká hlavně drobnoplodých okrasných jabloní. Okrasní šlechtěnci některých peckovin se ale prořezávají až v době, kdy nasazují poupata nebo už kvetou, tedy v dubnu či v průběhu května.
Tento článek vyšel v časopisu DŮM & ZAHRADA 3/23.
