Studený leden sice slibuje bohatou úrodu, ale všeho moc škodí. Doma se nudíme a zahrádka nám stále zahálí. Využijme proto tento čas k teoretické přípravě a údržbě nářadí. Na zahrádce zatím můžeme krmit užitečné ptactvo, a jakmile se trochu oteplí, může se začít se zahradničením. V každém období se něco na práci najde.

Zelenina na záhoncích

V zeleninové zahrádce nám pod sněhem vegetuje růžičková kapusta, kadeřávek, pór, popřípadě další druhy otužilé zeleniny. Pokud vysvitne sluníčko a sněhová vrstva zmizí, zakryjeme rostliny větvičkami chvojí, které je částečně ochrání před prudkými výkyvy počasí. Při té příležitosti se podíváme, zda zimní úrodu nenavštěvují hlodavci, v kladném případě nastražíme pasti nebo vyženeme kocoura.

S čím začít?

Pokud jsme ještě nezryli sklizené záhonky, můžeme to udělat i na začátku roku, jestliže povolí mrazy a půda řádně rozmrzne. Čekání na vhodné počasí využijeme k přípravě na budoucí výsevy a dáme si do pořádku nepoužívaná pařeniště nebo truhlíky, které budou stát s největší pravděpodobností za okny. Důkladně je vyčistíme, ať zde nedělají ostudu, a nezapomeneme ani na desinfekci, která je obzvlášť důležitá u dřevěných nádob.

Šťastlivci vlastnící vytápěný skleník mohou v tuto dobu již vysévat raný květák, celer a jarní salát, které později přepíchají do pařeniště. Nám ostatním poslouží stejně dobře, i když v malém, fóliový pařníček nebo zakryté akvárium, které umístíme na světlém místě s pokojovou teplotou.

Zkoušíme klíčivost

Určitě nám doma ve skříni zbyla spousta semen nejrůznějších druhů zeleniny, která čekají na jarní výsev. Předejděme možnému zklamání a proveďme si zavčas zkoušku klíčivosti. Na misku s vlhkou vatou nebo filtračním papírem rozložme určité množství semen tak – obvykle se doporučuje 100, ale v nutném případě stačí i 10, aby se nedotýkala. Větší semena, jako je hrách nebo kukuřice, ukládáme do písku. Pak nádobku zakryjeme jinou skleněnou miskou a uložíme při teplotě okolo 20 °C na světlo nebo do stínu, podle toho, jaké podmínky ten který druh vyžaduje. Po uplynutí doporučené doby klíčivosti pro konkrétní druh zeleniny si spočítejme procenta. Při 50 až 70% úspěšnosti používejme při výsevu dvojnásobné množství semen, při nízké klíčivosti pod 25 procent semena raději vyhoďme.

Co kam přijde?

Nevlídného počasí využijeme rovněž k přípravě pěstebního plánu na celý rok. Rozdělíme si zeleninu do dvou základních skupin – tratí, které nám říkají, jaká zelenina přijde na záhonek první a naopak.

Do skupiny I. trati patří plodová zelenina, jako jsou okurky, papriky, rajčata, lilky, cukety, patisony, melouny a tykve, ale též některé druhy kořenové zeleniny zastoupené brambory a bulvovým celerem. Patří sem rovněž košťálová zelenina, jako je růžičková kapusta, hlávkové a pekingské zelí, kedlubny a květák. Všechny zeleninové druhy této skupiny vyžadují bohatě vyhnojenou půdu organickými hnojivy, tak na to pamatujme už teď.

Po nich přijdou na řadu všechny druhy zeleniny 2. trati, ke kterým náleží především kořenová zelenina jako například cibule, pór a česnek, a kromě ní třeba špenát, hrách a fazole.

Zelenina za oknem

Trochu čerstvé zeleniny do kuchyně si můžeme rovněž vykouzlit rychlením. Hodí se k tomu zejména pažitka, se kterou můžeme začít, jakmile trochu povolí mrazy a půda není na kámen. Po vyrytí s celým kořenovým balem ji necháme ještě několik dní ležet venku, pak ji očistíme, zkrátíme trochu kořeny a zasadíme do nádoby, kterou postavíme na světlé místo s pokojovou teplotou a budeme vydatně zalévat.

S řeřichou to bude ještě jednodušší. Vystačí nám větší miska s vlhkou vatou, na kterou rovnoměrně nasypeme semínka, a pak už jen čekáme. Většinou do týdne už budeme sklízet úrodu.

Složité to není ani s petrželí, ale musíme již mít z dřívějška zasazeny její kořeny v květináči. Nyní je už jenom přeneseme do tepla a začneme zalévat.

-ra-Foto: www.profimedia.cz