Kdybyste se chtěli do Valencie vypravit, nebudete litovat. Tohle město totiž nabízí skvělý mix staré a moderní architektury. Jedním z velkých lákadel je katedrála Svatého grálu (označuje se také jako Metropolitní bazilika Nanebevzetí Panny Marie), která kromě zázračné nádoby ukrývá například i díla světoznámého malíře Francisca Goyi.

Přijmete pozvání do Valencie?

Zdroj: Youtube

Napříč dějinami

Katedrála ve Valencii pochází ze 13. století, ale jak už to u historických objektů bývá, podepsalo se na ní hned několik stavebních slohů, včetně románského, gotiky či třeba renesance. A právě v tomto monumentálním objektu najdete čarovný kalich zdobený kameny, který se považuje za Svatý grál.

Existuje mnoho dohadů, kde by se mohl Svatý grál nacházet, a právě na Valencii se shoduje více historiků. Další verze ovšem praví, že tuto vzácnou nádobu najdete také ve španělském městě León, ale rovněž v Itálii, Francii, Rakousku a podle některých teorií dokonce i u nás. Odhaduje se, že nádob označovaných jako Svatý grál je po světě rozesetých dokonce až dvě stě, ale kdo ví.

O co vlastně jde

Dodnes se můžeme jen dohadovat, jak by měl Svatý grál vypadat. Nejčastěji se jím označuje nádoba, buď miska, nebo kalich, v každém případě z ní měl pít víno Ježíš Kristus při Poslední večeři. Současně se má za to, že jde o nádobu, do níž skanula krev z ran ukřižovaného Ježíše, kterou zachytil Josef z Arimatie. Nádobu pak spolu s Maří Magdalenou údajně odvezl do Francie. Další teorie praví, že nádobu sice odvezl, ovšem do Anglie a zde se po nějaké době dostala na dvůr krále Artuše.

Chtěl ho každý

Slovo grál prý pochází ze starofrancouzštiny a označovalo nádobu, možná talíř, nebo mísu či právě kalich. Přívlastek „svatý“ k němu přibyl právě díky legendě o Ježíšovi. Těžko říci, z jakého materiálu má být vyrobený, setkáte se i s názory, že může být dokonce ze dřeva, kamene či hlíny a jednoduše provedený. Většinou jsou však poháry považované za legendární nádoby bohatě zdobené zlatem a drahými kameny. A v případě toho valencijského odborná analýza potvrdila, že pochází z období 300 až 100 let před naším letopočtem.

Největší poklad světa

Není divu, že legendě o největším pokladu světa podlehl v dějinách kdekdo, včetně Adolfa Hitlera, na jehož popud lidé pod vedením Otto Rahna projeli pěkný kus světa, aby bájnou nádobu našli. Podobně tajemné spekulace provází také takzvané Svaté kopí, kterým měl jeden z vojáků probodnout bok Ježíše na kříži, aby se ujistil, že je skutečně mrtvý.

Co také musíte vidět

Až se projdete katedrálou, možná ještě vystoupáte po více než dvě stě schodech do věže, abyste si užili výhledy na město. Z mnoha dalších historických památek byste neměli minout bývalou valencijskou burzu hedvábí z 15. století vystavěnou v gotickém slohu.

V kontrastu k minulosti působí Město umění a věd, komplex moderních staveb postavených na přelomu 20. a 21. století v původním korytu řeky Turie (po povodni v 50. letech 20. století se rozhodlo, že její koryto bude uměle odkloněno, což se posléze také stalo). V Městu umění a věd najdete celou řadu unikátních staveb, včetně interaktivního vědeckého muzea, oceánografického parku a dalších.

A když si k tomu přidáte, že ve Valencii je po většinu roku pěkně a navíc, že právě tady „vynalezli“ španělskou paellu, máte o dva důvody navíc, proč se sem vydat. Ovšem pozor: do pravé paelly nedávají mořské plody, jak jste možná zvyklí. Z masa jde nejčastěji o kuřecí a králičí a do pokrmu ještě patří malí šneci. Ochutnáte?

Zdroj: vmo.cz, https://catedraldevalencia.es