Ta naše zahrada je taková jednotvárná a smutná. Tak takto mohou začít úvahy o začlenění vodních ploch do naší zahrady. Co tedy dělat a jakých materiálů používat v případě, kdy naším pozemkem přímo neproudí či náš pozemek již neobsahuje nějaké to přírodní jezírko? Pokud patříme k obdivovatelům vodních rostlin, potůčků a tůní a ještě k tomu máme štěstí, že součástí našeho pozemku již je nějaký ten potůček či tůňka, pak k naší spokojenosti postačí jen velmi málo. Například zpevnit břeh potůčku (kameny, štěrkem, jílem, atd.), vystavět mu různé překážky (ostrůvky, zátarasy, vodopády) či mu trochu změnit trasu nebo koryto rozšířit a vytvořit tak rybníček či tůňku. Pokud zamýšlíme nad změnou trasy potoka, měli bychom to dělat za spolupráce příslušných vodohospodářských orgánů. V případě, že náš potůček či rybníček není uměle vytvořen i s osázením to budeme mít snadné. Není totiž žádnou vzácností, že se u vodních ploch také objevuje i vodní květena. Pokud je voda skutečně přirozenou součástí zahrady tak se v její blízkosti budou nacházet různé bahenní, mokřadní a vodní rostliny (blatouchy, různé kapradiny, vodní trávy, apod.). Pokud budeme chtít zanechat potůčku a jeho okolí přirozený vzhled, pak postačí jen citlivě doplnit květenu o další druhy a jejich kultivary, ale pokud dáme přednost nějaké exotické zahradě před přirozeností, tak jí vytvoříme za pomoci bambusů a dalších exotických rostlin. Záleží pouze na naší představě. Jediné úskalí u vodotečí procházejících zahradou mohou být znečištění či případné rozvodnění. Pokud však patříme k příznivcům vodních ploch a rostlin a nemáme to štěstí, že součástí našeho pozemku je nějaký ten potůček či tůň, pak nám nezbude nic jiného,než si vytvořit nějaký rybníček uměle. Předtím než se vrhneme do práce je však zapotřebí důkladně zvážit, zda máme na pozemku nějaký zdroj vody a jak silný (nejlépe studna), popřípadě zda jsme ochotni vodní nádrž napájet z vodovodní sítě. Pokud jsme si tento první krok dobře rozmysleli a přesto nás to neodradilo pak hurá do práce. Umístění rybníčku je velmi důležité, proto je dobré si předem ujasnit jaké květiny zde budeme chtít pěstovat. Chceme-li pěstovat bohatě kvetoucí rostliny, pak bude zapotřebí umístit rybníček na pokud možno volné a nezastíněné ploše, neboť takové rostliny potřebují dostatek světla. Velikost jezírka zvolíme podle celkové velikosti zahrady a podle toho, zda chceme, aby jezírko bylo dominantní součástí zahrady či jen jejím doplňkem. Pokud však chceme pěstovat lekníny a další druhy kvetoucích vodních rostlin, měla by mít vodní nádrž plochu nejméně 5 m2, hloubka by měla postačovat 60 – 80 centimetrů.Tvar nádrže přizpůsobíme účelům pro jaké hodláme nádrž používat, nejpřirozeněji však působí oválný tvar, nebo ještě lépe pak nepravidelný,bez úzkých ramen a zátok. No a nakonec nám zbylo to nejdůležitější, a to z čeho a jak nejlépe tuči onu nádrž vytvořit. Přišlo-li nám na mysl, že vykopeme jámu a tu vybetonujeme, pak od toho nápadu raději hned odstupme. I když se nám toto řešení zdá nejlepší, tak věsme, že není zrovna nejlevnější a navěky také ne. Po čase takováto nádrž může popraskat, pokud z ní nebudeme vypouštět na zimu vodu. Další možností je vyložit vykopanou jámu folií.Pokud folie, kterou použijeme bude kvalitní a zabezpečíme-li její okraje betonovým “věncem”, tak nejen že nás toto řešení přijde levněji, ale i životnost by měla být delší. Mezi další výhody folie patří i to, že lze svařovat, nastavovat a tvar či velikost a kapsy v různých hloubkách si můžeme vytvořit podle našeho přání a nároků jednotlivých rostlin. Voda se ani na zimu vypouštět nemusí. Pokud se nám ale folie nezdá jako příliš vhodné řešení pro naši nádrž pak je tu ještě jedna možnost a to použít již hotovou plastovou nádrž. Trh jich nabízí nepřeberné množství tvarů, velikostí a typů, ale ani toto řešení není z těch nejlevnějších. Konečně máme hrubou práci za sebou, naše zahrada již není tak prázdná jako předtím a nás nyní čeká jen vybrat ty správné rostliny pro naše jezírko. Před výběrem vodních rostlin je třeba si ujasnit, jaké druhy si obstaráme, a zda druhy které chceme mají stejné požadavky a nároky. Při výběru rostlin je rovněž hodně důležité vědět, jakou hloubku jednotlivé druhy vyžadují, většina z vodních rostlin však snáší i kolísání hladiny i spodních vod. Pokud jsme v tomto oboru začátečníky vybereme si méně náročné rostliny a hodně odolné. Nemusíme se bát, že v zahradnictví či u specializovaného pěstitele nebude z čeho vybírat, spíše si dejme dobrý pozor ať rostliny které vybereme budeme moci pěstovat za stejných nebo podobných podmínek, soulad všech květin je totiž klíčem k úspěchu i k naší radosti a spokojenosti. Ještě jedna malá rada na závěr Pokud se bojíme, že nám rybníček po čase zaroste vodními řasami (takové riziko zde je, především je-li umístěna nádrž na světlém místě), začleňme do jeho součásti i živočichy. Takové rybky nejen náš rybníček oživí svou přítomností, ale pomohou nám zbavit se vodních řas i larev komárů (na jeden m3 počítejme maximálně se dvěma - pěti rybkami). Pokud se nám podaří vytvořit podmínky podobné moudré přírodě a vytvořit biologickou rovnováhu, tak nám to ušetří spoustu práce a zároveň přinese uspokojení nad dobře vykonanou prací.
TA NAŠE ZAHRADA JE TAKOVÁ…
info
Zuzana Zimová
16. 2. 1999
clock
6 minut
Ta naše zahrada je taková jednotvárná a smutná. Tak takto mohou začít úvahy o začlenění vodních ploch do naší zahrady. Co tedy dělat a jakých materiálů používat v případě, kdy naším pozemkem přímo neproudí či náš pozemek již neobsahuje nějaké to přírodní jezírko? Pokud patříme k obdivovatelům vodních rostlin,...
user