Interiéroví návrháři navrhují tapety společně s osvětlením, koberci, podlahami a dalšími prvky interiérů. Vybírat mohou z palety decentních barev a střídmých vzorů, které se přirozeně snoubí s moderní minimalistickou estetikou. Decentně ozdobené stěny na pohled uklidňují, či naopak dobíjejí energii.

Ale tapety mohou mít i výrazně dekorativní funkci. Někdy se zatřpytí zlatými konfetami nebo silnějším akcentem dalších kovových tónů, jindy je zdobí jemný drátek z drahého kovu, tzv. filigrán.

V kurzu jsou také fototapety. Když se jimi potáhne velká stěna, dodají pokoji nový horizont. Třeba s pohledem na rušnou havanskou ulici, industriálním prostorem, do dáli ubíhajícím polem levandulí… Fantazie nezná hranic!

Výběr materiálů

Pryč je i doba, kdy se čistě papírové tapety před nalepením na zeď musely navlhčit. Tím často změnily rozměr a přestaly navazovat vzorem. Když se konečně na zeď přitlačily, pod tíhou vody a lepidla často padaly. Jistě, prodávají se doposud, ale především díky nízké ceně. Většinou jsou však neomyvatelné, a pokud je nechrání vrstva neekologického PVC, také málo odolné proti oděru.

Podobně neuctivé k životnímu prostředí jako kombinace papíru a PVC jsou tapety vinylové. Už ze své umělé podstaty jsou nevhodné do dětských pokojů a ložnic. Také ony se nanášejí na papírový podklad, což ztěžuje tapetování. Jejich nespornou výhodou je vysoká odolnost, omyvatelnost i ochrana proti poškrábání. Snadno překryjí praskliny na zdi a vyrovnají se i s různými povrchy – od omítky přes beton, sádrokarton až po umakart. Kvůli neprodyšnosti se však nehodí na zdi, které vlhnou.

A vítězem se stává...

S čistým srdcem lze doporučit typ tapet, které se tisknou vodou ředitelnými a světlostálými barvami na tzv. vlies (flís), materiál z netkané textilie, nicméně zpevněný textilními vlákny. Mimochodem, používá se i v dětských plenách, proto musí být nezávadný a nedráždivý – neobsahuje změkčovadla, rozpouštědla, formaldehyd ani těžké kovy. K jeho výhodám patří prodyšnost vzduchu a páry (stěny pod ním neplesniví), vysoká pevnost a rozměrová stabilita. Při lepení se nekrčí.

Zeď však musí být dokonale rovná bez prasklin, neboť vliesová tapeta zkopíruje vše včetně nerovností povrchu. Stěna by také měla být natřena penetračním nátěrem. Ten zpevní podklad, sjednotí jeho nasákavost, a když se vám tapety okoukají, budou se díky němu snadno strhávat, neboť penetrace zabrání lepidlu prosáknout do omítky.

Celý článek a další tipy na produkty najdete v květnovém čísle časopisu DŮM & ZAHRADA, které vychází 18. dubna.