Je známo, že na Zelený čtvrtek by se mělo sníst něco zeleného, jako například špenát nebo mladé kopřivy. Pokud věříte pověrám a chcete pro své zdraví udělat ještě něco navíc, vstaňte už před východem slunce a snězte kousek pečiva namazaný medem. Pak se omyjte ranní rosou, a choroby si na vás po celý rok nepřijdou.

Na Zelený čtvrtek se také pekly jidáše, jejichž tvar symbolizoval provaz, na němž se oběsil zrádný Jidáš. Večer se v kostelech konala mše, po které kostelní zvony odletěly do Říma. Ve chvíli, kdy zvonily naposledy, bylo radno zacinkat v kapse mincemi, aby se člověka držely peníze. Hospodyňky zase měly v ten moment zamést dům, protože tím na celý rok odehnaly šváby a blechy, a hospodáři třásli ovocnými stromy, aby je probudili k životu a plodnosti.

Kostelní zvony Autor: Shutterstock.com Autor: Shutterstock.com

Časně se vstávalo také na Velký pátek. Tento den se nesmělo jíst maso a lidé si neměli nic půjčovat, jelikož půjčená věc se mohla očarovat. Na polích a v sadech se nepracovalo, aby se nehýblo se zemí. Zato země se "hýbala" sama a otvírala své poklady. Pokud jste v dáli viděli světýlko nebo zářící kapradí, šlo o záři zlata ukrytého v otevřené skále. Kdo by se však chtěl pokladem obohatit, zůstal by ve skále uvězněn na dlouhá léta.

Poklad ve skále Autor: Shutterstock.com Autor: Shutterstock.com

Na Velký pátek si odpočinuly i hospodyňky: nesmělo se například prát prádlo, protože se voda měnila v Kristovu krev. V některých krajích se předly pašijové nitě, jež se několika stehy všívaly do šatů, a chránily tak člověka před uhranutím a bleskem.

Chybějící zvony nahradili mládenci s řehtačkami a hrkači. V některých vesnicích můžete řehtačky slyšet dodnes, přičemž hoši pak za "rámus" od místních dostávají výslužku.