Když se podíváte do tabulek specifikací tepelných čerpadel, najdete v nich jejich neuvěřitelné množství. Mezi nimi je například takzvaný topný faktor (COP). O něm jsme psali už mnohokrát.
Jenže většina těch čísel hovoří o tom, jak tepelné čerpadlo pracuje v ideálních podmínkách. Ovšem ono v ideálních podmínkách samozřejmě nepracuje. A právě to je třeba zohlednit. Nás musí zajímat i to, jak TČ pracují v mezních podmínkách. Takže stroj může mít topný faktor velmi dobrý, ale pak se podíváte do jeho technické specifikace a v požadovaných extrémech je minimální.
Výběr tepelného čerpadla tak musí sledovat hned několik základních vstupních hodnot. Tou nejdůležitější je tepelná ztráta objektu. „Jakýkoliv zdroj tepla, ať už je to tepelné čerpadlo, nebo plynový kotel, vždy musí výkonnostně odpovídat tepelným ztrátám stavby. Ideální je tedy mít vše spočítané, případně znát alespoň spotřebu paliva v kilowattech,“ radí Jakub Tykal, obchodní ředitel společnosti Acond.
Nevybírejte tepelné čerpadlo jen podle prospektu:
O energetických ztrátách nerozhodne jen tak někdo. Ty je třeba přesně vypočítat a jsou na tuto práci odborníci. Právě energetický audit dodá nejvíc informací k tomu, co je zapotřebí udělat, aby dům snížil svou spotřebu energií, nebo kolik tepla bude třeba za současných podmínek dodat. Řekne také, zda je vůbec reálné přejít ze současného vytápění na nové, ekologičtější, aby provoz byl i ekonomičtější.
Jak se topí
A tady se dostáváme k extrémně důležité otázce o (ne)výhodnosti tepelného čerpadla. Tím je systém vytápění.
U novostavby je situace výhodnější, protože si můžeme nechat naprojektovat to, co potřebujeme. U rekonstrukce tomu tak není, takže se buď budeme muset spokojit s otopnou soustavou stávající a na ni se snažit naroubovat tepelné čerpadlo odpovídajících parametrů, nebo zrekonstruovat celou otopnou soustavu. A to samozřejmě leze do peněz.
Výše jsme si uvedli, že tepelná čerpadla mají problém v tom, když se dostávají do extrémů. A to jak na svém vstupu (například u čerpadel typu vzduch/voda je problém příliš nízká teplota vzduchu v okolí, takže není odkud brát), tak i výstupu. Zásadní je, na jakou teplotu vody je stávající soustava dimenzovaná. Proto je u tepelných čerpadel důležitá maximální teplota topné vody dosažená kompresorem. „Tato hodnota je důležitá hlavně u rekonstrukcí, kdy se mění starý topný systém. Původní radiátory bývají zpravidla navržené na topnou vodu o vyšší teplotě. Nedostatečně výkonné čerpadlo by v takovém případě nemuselo dům zvládnout vytopit a muselo by využít záložní zdroj energie,“ vysvětluje Jakub Tykal z Acondu.
Co je ten záložní zdroj? Možnosti jsou dvě. Po dosažení takzvaného bodu bivalence, což je bod v charakteristice tepelného čerpadla, kdy už stroj nezvládne nabídnout při vstupních charakteristikách požadovanou teplotu na výstupu, přichází na řadu elektrické dohřívání. Je to vlastně elektrokotel, který může být součástí tepelného čerpadla. Ten se sepne a dohřívá vodu, která jde do otopné soustavy.
Druhou možností je sekundární záložní externí kotel, který se spíná jen v těchto případech – to znamená například krbová vložka, kotel na pelety, plynový kotel nebo samostatný elektrokotel.
Samozřejmě, že třeba v případě elektrického dohřívání se cena za topení výrazně zvedne. Jak tomu předejít? Buď se vybere takové tepelné čerpadlo, které zvládne i za nízkých teplot dodávat vysokou výstupní teplotu vody, a to jen za použití kompresoru, nebo se musí předělat otopná soustava. Pro představu nám to popisuje Karel Náprstek, technologický ředitel společnosti Woltair. „Vezměme si dům, kde se dříve topilo kotlem na tuhá paliva, který dodával do otopné soustavy vodu o teplotě vyšší než 70 stupňů. V takovém případě je nutné pro správnou funkci tepelného čerpadla a pro zajištění komfortní teploty v domě přistoupit i k rekonstrukci nebo nové instalaci otopné soustavy. Celá instalace se tím pádem může prodražit o 50 až 100 tisíc korun dle velikosti domu.“
Jenže na druhou stranu se dají tyto peníze velmi rychle ušetřit tím, že se použije i levnější tepelné čerpadlo, protože teplota otopné vody bude výrazně nižší, a nebude tak často spínat elektrické dohřívání.
Zdroj: Karel Náprstek – Woltair, Jakub tykal – Acond
