Požadavek maximální úspornosti při plánování rodinného domu velí staviteli co nejvíce ploch nastavit na jih vstříc slunci, aby se stěny prohřívaly, a co nejmenší plochu domu vystavit severnímu větru. S architektem se v tomto bodě jistě shodují i budoucí obyvatelé domu. Možná ale, po zkušenostech s několika posledními tropickými léty, zejména pokud je strávili v bytě panelového domu s okny na jih, je jejich důrazným požadavkem na nové bydlení místnost proti vedru – třeba chladná velká stinná kuchyně spojená se zastíněnou terasou. Už při projektování je důležité myslet na takovéto vhodné útočiště před parnem a spalujícím sluncem. Celkem monotónně se staví domky s východem na terasu z obývacího pokoje, což je většinou z jihu. Taková terasa na jih je však výhodná jen podmíněně a na první pohled – v zimě na ní totiž zpravidla mnoho nesedíme, zato tam zkuste vydržet v létě – ještě v 7 hodin večer někdy jen s obtížemi. Potom jsou paradoxně terasy ke stolování obložené slunečníky a markýzami, kde se sice schováme před sluncem, ale ne před vedrem, protože terasa je rozpálená. Řešení nemusí být složité: jižní terasy se samozřejmě nezříkáme, jen ji protáhneme ještě za roh domu na východní stranu, kam se ukryjeme před letní výhní pozdního odpoledne. Druhou možností je právě terasa na jih přístupná z jídelny či obývacího pokoje a jedna menší severní, na kterou se dostaneme přímo z kuchyně. Je to méně typické řešení, ale velmi příjemné – je krásné vyjít si z kuchyně na malý přilehlý dvorek dlážděný cihlou nebo kameny. Tady na několik měsíců v roce zřídíme jídelnu na vzduchu, ohraničenou vysokými květinami s průhledem na zahradu a přecházející ve velký trávník. Takovéto řešení je možné dobře vybudovat ve starších rekonstruovaných venkovských staveních, statcích, zkrátka všude tam, kde se nám naskýtají velké možnosti propojení s exteriérem. -ag-