Přesně před týdnem jsme vám přinesli zprávu o tom, že Tomáš Sysel z Institutu zdravého bydlení (IZB) se rozhodl otestovat okna prodávaná na českém trhu. Dal je do rukou odborníků z ČVUT, VŠCHT a zkušebny TZUS a IKATES. A výsledky byly tragické. „Prověřili jsme a v podstatě doslova rozpitvali každé okno a jeho součásti tak, abychom je mohli porovnat jak s prohlášením výrobců, tak s vlastnostmi CE štítku. Bohužel u mnohých jsme zjistili vážné nedostatky, až rozpory s deklarovanými vlastnostmi,“ tak popisuje úvodem samotné testování Tomáš Sysel z IZB, který vzápětí pokračuje: „Zásadní chybou se ukazuje přístup normotvůrců v tom, že se k oknům staví jako k sériovému výrobku – výchozí parametry tedy nastaví na jednom jediném okně o jednom rozměru a jednom provedení. Ovšem každé okno je v podstatě jiné a třeba jen pouhé centimetry v délce hrají významnou roli v pevnosti jeho profilu.

Proč testy oken?

Především proto, že jsou nejslabším článkem celé obálky domu. „Pokud je okno špatně seřízené či usazené, vznikají u něj tepelné mosty, u kterých pak dochází ke kondenzaci vlhkosti a následně vzniku plísní, což výrazně snižuje kvalitu zdravého bydlení. Okna však mají významný vliv i na akustickou pohodu v interiéru, protože tlumí ruchy zvenčí. Podílí se na bezpečnosti domu a v neposlední řadě slouží k minimalizaci energetických ztrát, a tudíž nám šetří finance. Jde o pevný stavební prvek, který se nemění po jednom roce, ale je u něj předpoklad dlouholetého užívání. A proto nás zajímalo, zda parametry, kterými se běžně dostupná okna prezentují, platí, a můžeme se na tyto informace spolehnout,“ shrnuje Tomáš Sysel z IZB.

A jak to dopadlo? BUDETE V ŠOKU!

Minule jsme napsali, co všechno se testovalo. Pojďme ale na výsledky podrobně. Tento týden projdeme to, co prošlo jednoduchými zkouškami při rozebrání:

Profil rámu a křídla

Okenní rám a křídlo se podle síly stěny profilu řadí do kategorií tříd A, B nebo C, přičemž třída A zahrnuje profily o vyšší tloušťce stěny a požadavky s dalšími kategoriemi klesají. Profil A navíc odpovídá prvoplastu a třídy B a C recyklovanému plastu – ten však smí být použitý pouze v nepohledových částech plastového profilu, a ne na jeho pohledových částech. Jeho součástí totiž budou s největší pravděpodobností těžké kovy, které se sice dnes do oken přidávat nesmí, nicméně recyklované plasty jsou ze starých oken z dob, kdy jejich použití ještě nebylo omezeno. A tak se těžké kovy vrací zpět do našich bytů. Konkrétní limity pro jednotlivé třídy a pohledové a nepohledové plochy jsou shrnuty v následující tabulce.

Klasifikace profilů podle tloušťky stěny
Typ stěny Třída A Třída B Třída C
Pohledová plocha ≥ 2,8 mm ≥ 2,5 mm Bez požadavku
Nepohledová plocha ≥ 2,5 mm ≥ 2,0 mm Bez požadavku


U celé řady oken byly zjištěny jiné třídy, než jaké výrobce deklaroval. „Za největší průšvih považuji okno, u kterého výrobce udával profil rámu B, ale při testování jsme zjistili čisté C. Největším překvapením pro nás pak bylo okno, u kterého výrobce na štítku uváděl všechny třídy profilů. Profil C měl kvalitu profilu B, což je sice pozitivní, nicméně pro kvalitní provedení oken je důležitý jednotný materiál,“ popisuje Tomáš Sysel z IZB.

Výztuhy

Aby okna měla pevný rám a vydržela prudké poryvy větru, ale třeba i nechtěného návštěvníka v podobě zloděje, jsou jejich profily vybaveny kovovými výztuhami. Ty ovšem nejsou žádnými normami ošetřeny. A zákazník tak může koupit cokoliv – od kvalitní výztuhy až po něco, co vypadá jako alobal.

Výztuhy bývají standardně ve tvaru písmene U a ošetřeny pozinkováním proti korozi. Zdaleka ne vždy se na to u zakoupených oken ale můžeme spolehnout. „Mezi testovanými okny jsme objevili různé ‚zajímavosti‘ – například velmi tenké prolisované výztuhy o síle potravinové fólie či lakované výztuhy, anebo dokonce zkorodované varianty, což je pro pevnost profilu opravdu průšvih. Koroze zkracuje životnost výztuhy, a navíc je celkem jisté, že do komor profilu zatéká, čímž okno přestává plnit svoji správnou funkci. To rozhodně není stav, který by měl CE štítek tolerovat. Praxe bohužel taková je. Navíc si vezměte, jak taková výztuha, ať už ta prolisovaná ztenčená, nebo ta zkorodovaná, bude vypadat například po pěti či deseti letech užívání okna,“ glosuje zjištěná fakta Tomáš Sysel z IZB a dodává: „Na výztuhách byla rozdílná kvalita oken zřejmá opravdu hodně. Pomohli jsme si navíc i váhou jednotlivých profilů, kdy hmotnostní rozdíl mezi okny s nejhoršími a nejlepšími výztuhami činil pět kilogramů, což mezi nimi znamenalo 100% rozdíl!“

Obsah těžkých kovů

Olovo a kadmium by se jakožto těžké kovy v dnešních plastových oknech vůbec neměly vyskytovat. Tento stav je však od roku 2015 řešen pouze u prvoplastů, u kterých jejich výrobce ví přesné složení směsi. Nicméně u recyklovaného plastu již toto složení pohlídat nelze, protože se v podstatě neví, z čeho je směs vytvořena. A protože se v hojné míře recyklují okna z počátku 90. let minulého století, kdy těžké kovy byly ještě povoleny, je jejich výskyt v recyklovaných okenních profilech více méně jistotou. Objektivně je třeba uvést, že výrobci jsou při výrobě nových PVC profilů nuceni použít 15 % těch starých. „Co se týče limitů, tak pro olovo žádný stanoven není, ale pro kadmium už ano, ovšem je poměrně vysoký, a to 19 000 ppm. Těžké kovy se do plastových materiálů přidávaly především z důvodu omezení jejich stárnutí, nicméně o to horší vliv pak mají na lidské zdraví,“ varuje Tomáš Sysel z IZB a dále popisuje výsledky chemické pitvy zakoupených oken: „Nejvyšší koncentrace olova, kterou jsme v testovaných oknech naměřili, dosahovala přes 14 000 ppm! Bez přítomnosti těžkých kovů byla pouze tři okna a všechna byla z prvoplastu.“

Testy zakoupených oken navíc ukázaly i takovou skutečnost, že CE štítek vůbec neinformoval o obsahu olova a kadmia, ale přitom byl v okenním rámu naměřen.

Provedení rohového spojení těsnění

Způsob, jakým jsou okna utěsněna, hraje v jejich správné funkčnosti významnou roli. „Kvalitní těsnění by mělo být u plastových oken v celku, v rozích ohýbané. Nekvalitní okna mají těsnění v rozích svařované společně s profilem, což zpravidla znamená netěsnost, a tedy riziko zatékání vody a úniku tepla. I toto špatné řešení těsnění jsme na testovaných oknech našli, a přitom okna dle CE štítku byla v pořádku,“ nastiňuje další výsledky pitvy Tomáš Sysel z IZB a dodává: „Nicméně u rohového provedení těsnění jsme objevili i raritu – jedno okno sice mělo těsnění ohýbané, ale v rozích bylo profrézováno až do vnitřní komory, čímž byl zničen celý výrobek.“

Čepy závěsů

Na odolnosti pro dlouhodobé používání oken či při extrémní námaze například silným vichrem se významně podílí také čepy okenních závěsů. I u této části byly mezi okny výkyvy, nicméně většina z nich byla v normě. Rozdíl byl v jejich průměru a ten významně ovlivňuje možnost výměny okenního skla za vyšší provedení, například trojsklo za původní dvojsklo. Pokud jsou průměry čepů 6 mm, pak v budoucnu bude snadnější takové okno přesklít. Tato okna i díky tomu mají připravenou vyšší nosnost pro akustická a bezpečnostní skla. Čepy o průměrech 3 mm jsou sice v pořádku, ale neumožní kvalitní funkci okna při přesklení, protože časem se okno zákonitě musí začít prověšovat. Ovšem je tu i jedna perlička. U jednoho okna byly čepy nejen tenké, ale navíc byly závěsy upevněny univerzálními vruty do dřeva, což rozhodně není pro plastové profily přípustné.

Vady skla

Z osmi testovaných oken byly pouhé dvě bez vad ve skle, ať už se jednalo o nečistoty, nedostatečnou tloušťku okenní tabule, či přerušení tmelu. Takové vady přitom ovlivňují nejen životnost oken, ale i jejich tepelně izolační vlastnosti.

Příprava pro montáž

Vzhledem k tomu, že byla okna zakoupena koncovým spotřebitelem, měla být ve stavu, kdy budou moct být bez dalších úprav nainstalována. V polovině případů se tak ale bohužel nestalo. „U čtyř oken nebyla vůbec žádná příprava na montáž, tudíž bylo zcela na laikovi, jak si okenní rám ukotví do připraveného otvoru. Naopak pozitivní bylo, že u tří vzorků z osmi posuzovaných byly dané otvory předvrtány a okna byla navíc vybavena i manipulačními popruhy, což práci s nimi výrazně ulehčuje,“ vysvětluje Tomáš Sysel z IZB.

Příště

Příště se podíváme, jak dopadly testy ze zkušeben

Zdroj: Institut zdravého bydlení