Čtěte také

Suchá zídka a pestrá paleta rostlin, krásné na pohled a ideální pro hmyz i ještěrky

Čtěte také

Jakou zahradní zídku vybrat

Všichni si asi rádi sedneme s rodinou či přáteli na zahradě kolem ohniště, ať už je letní večer, nebo nadcházející zima. Oheň přímo vybízí k pospolitosti, a navíc si na něm můžeme připravit pochoutky od tradičních buřtů po sofistikované grilované speciality. Vybudování bezpečného a zároveň estetického ohniště přitom není nijak těžké. Chce to jenom dodržovat několik zásad. V prvé řadě se hodí načrtnout si plán s rozměry a tvary, lépe tak odhadnete i množství použitého materiálu.

Klíčový je výběr místa

Možná nejdůležitější je vybrat správné místo, kde se bude ohniště nacházet. Alespoň jeden metr od vnějšího okraje ohniště by se nemělo vyskytovat nic hořlavého a do tří metrů nic, co by mohla zapálit jiskra nebo žár. Nehodí se budovat ohniště v blízkosti zástavby, dřevin a keřů. Stejně tak by místo nemělo být příliš exponované, co se větru týče. Zároveň by u něj měl být prostor na pohodlné posezení i přípravu grilovaných či opékaných dobrot.

S tvarem lze experimentovat

Tradiční ohniště máme sice spojené s tvarem kruhu, ale nemusíme se rozhodně omezovat jen na něj. Klidně můžete zaexperimentovat a zvolit čtverec či ovál, například obdélníkový tvar je zvlášť vhodný pro vaření, neboť nehořící část může posloužit třeba k pečení brambor či umístění roštu.

Nejprve si ohraničte prostor na vybraném místě většími kameny. Jestliže stavíte na travnatém povrchu, je lepší jej uvnitř ohniště odstranit rýčem. Aby vítr neodnášel z ohniště žhavý popel, je lepší ho zapustit pod povrch Autor: profimedia.cz

Bezpečnost si žádá zapuštění

Ohniště zapusťte do země, alespoň na hloubku ostré strany rýče, tím zabráníte rozfoukávání žhavého popela z žároviště. Nemělo by být na přemokřeném podloží, ale ani v hrabance nebo mechem prorostlém opadu. Samozřejmostí je, aby v něm nebyly kořeny stromů či keřů.

Vzpomínka na dětské tábory

Můžete samozřejmě ohniště pojmout tábornicky a vybudovat klasické žároviště bez zpevněného podloží, tedy pouze výkop s ohraničenými a zpevněnými okraji. Na ohraničení okraje můžete použít tvárnice, cihly, ale i kameny (ne z potoka, ty by mohly v žáru prasknout), čímž vznikne klasické ohniště, jaké známe z tábornických příruček nebo dětských táborů. Pokud už chcete trvalejší ohniště, které vám bude sloužit víc sezon, můžete výkop zpevnit i zevnitř, čímž zvyšujete bezpečnost ohniště a jeho trvanlivost (hlína se nebude sesouvat zpět do žároviště).

Varianta pro ty, kdo nechtějí stavět

Pokud se nechcete pouštět do výkopů ani suchých či pojivových zpevnění, můžete si vytvořit nehořlavý podklad z kamene, štěrku či písku a na něj postavit již hotové ohniště z kovu, například ve tvaru koše nebo kotle. I zde je ovšem důležité dodržovat pravidla bezpečnosti, ať se to týká výběru místa, nebo zacházení s ohněm.

Zdroje: českéstavby.czliving.cz

Čtěte také

fukar na listí

Čtěte také

Zahradní vysavač vám na podzim ušetří práci