Tlakový hrnec vynalezl Denis Papin už v 17. století a po čase ho dokonce opatřil pojistným ventilem. Dnes vám jméno autora praktického hrnce možná nic neřekne, ale jak se někde napíše papiňák, určitě tušíte, o čem se bavíme.

Pokud s vařením v papiňáku budete začínat, dobré rady najdete například v tomto videu:

Zdroj: Youtube

Proč je opravdu fajn

V současnosti se hodně preferuje takzvané pomalé vaření, ale kdo má pořád stát u plotny a hlídat, co se děje v hrnci. S papiňákem je to pohoda. Vtip vaření spočívá v tom, že hrnec je perfektně uzavřený. Pára zvedá tlak v hrnci, tím se zvyšuje teplota (v papiňáku lze vařit i při 120 °C), a to v obyčejném hrnci na plotně není možné. Proto je tlakový hrnec významně rychlejší. Tím šetří i energie a vaše nervy. Když do něj vložíte vše potřebné a dobře uzavřete víko, bude pracovat za vás. Tímto postupem si také suroviny zachovají více výživných látek, rovněž není třeba dolévat vodu.

Co dokáže uvařit

Většinu papiňáků můžete používat na jakýkoliv typ sporáku či varné desky, nicméně ověřte si to předem. A pokud na chalupě ani jedno nemáte, hodí se vám tlakový hrnec s vlastním zdrojem elektrické energie. Nejčastěji se tlakáče využívají na vývary, guláše či omáčky, ale zvládnete v nich mnohem více, od kuřete na paprice až po dezert. A také přílohu jako brambory nebo rýži, rovněž v něm lze zavařovat. Některé recepty najdete zde.

Důležité: Voda se z hrnce neodpařuje, „neutíkají“ ani šťávy ze surovin. Proto má uvařený pokrm intenzivnější chuť, a proto je třeba vaše osvědčené recepty přizpůsobit vaření v papiňáku.

Relativní pojem objemu

U tlakových hrnců si kromě jiného vybíráte, kolik se do něj vejde. Z daného objemu musíte něco odečíst, protože standardně se naplňuje surovinami a vodou cca do dvou třetin. A v případě surovin, které významně zvětšují svůj objem (rýže, luštěniny a podobně), ho naplňte tak do třetiny i méně. Řiďte se návodem k hrnci a pak i radami známých, kteří papiňák bezpečně používají už léta.

Co vás nejvíce zajímá

Nejčastější otázka všech, kdo papiňák ještě nepoužívají - a co když hrnec bouchne? To se občas stávalo před mnoha lety, možná jste to v kuchyni s prarodiči či rodiči také zažili. U moderních produktů, pokud dodržíte návod na správné používání, se nemusíte bát. Tlakové hrnce nabízí vícestupňové pojistky, ptejte se prodejce, jednotlivé produkty se i v tomto liší.

Základ bezpečnosti představuje dobře uzavíratelné, perfektně těsnící víko, které během vaření nejde otevřít, tlakový ventil na vypouštění páry a minimálně ještě jeden záložní. Obecně platí: čím více ventilů, tím lépe. A před každým vařením zkontrolujte, zda jsou ventily dobře průchozí a gumové těsněné perfektně sedí na poklici.

V čem se liší

Tlakové hrnce jsou silnostěnné nádoby se sendvičovým dnem, liší se způsobem zavírání/otevírání: bajonetovým či pákovým, případně zacvaknutím. Rukojeť nemusí, ale může být odnímatelná. Některé modely jsou vybavené časovačem a dalšími příjemnostmi, například napařovací vložkou.

Rozdíly mezi nimi jsou také v práci s tlakem. Najdete hrnce s jedním tlakem, nebo papiňáky, u nichž se dá nastavit vyšší či nižší tlak a výše teploty, případně intenzita upouštění páry. Zjednodušit vaření pomáhají přednastavené programy (nejsou automatickou výbavou všech papiňáků). Však se také od sebe liší i cenou, najdete tlakový hrnec za tisícovku i za několikanásobně více.

Na co pozor

Přestože je tlakový hrnec velký pomocník, nenechávejte ho bez dozoru (jarní práce na zahrádce nebo dlouhý telefonát s kamarádkou mimo kuchyni si nechte na jindy). A až bude uvařeno, musíte vypustit páru. Papiňák by vás měl sám upozornit, kdy ho lze otevřít, aby to bylo bezpečné.

Zdroj: Heureka, dTest