Stavební příručka

Stavíte? Pak byste měli znát několik základních normativů. Pořiďte si tuhle příručku a budete v pohodě. Žádné stavební regulativy vás u kolaudace nezaskočí. Budete vědět, jaké jsou požadavky na ochranu proti radonu, jaké jsou třídy betonu, jaké jsou empirické vztahy pro návrh dřevěného krovu, jak mají být velké schody, stání pro auto, kola… Prostě všechno.

O téhle knížce se toho moc napsat nedá. Tahle knížka je totiž tak nabitá informacemi, že to není žádná beletrie. Když je však něco zapotřebí, tady to najdete. Velmi se mi líbí, že každý výňatek z vyhlášky a normy má i svoje odkazy na původní a celý text, takže si je můžete snadno vyhledat. Navíc je tu i adresa na dvě internetové stránky, kam mohou lidé zasílat svoje připomínky na aktualizované normy a vyhlášky, nepřesnosti apod.

Podle mě je tohle jedna z nejdůležitějších knih v knihovničce každého, kdo chce stavět.

  • Stavební příručka, to nejdůležitější z norem, vyhlášek a zákonů
  • Kolektiv autorů; Vydala Grada Publishing; ISBN 978-80-247-5142-9

Povrchové úpravy dřeva

Tady trochu odbočíme z původního stylu – dokážu si totiž představit, že tuhle knihu si přečtou i ženy. Vždyť ji taky napsala žena (Daniela Tesařová a kolektiv) a ukazuje, jak správně natírat dřevo. A nejen to. Také jak ho správně udržovat, lepit, ochraňovat, renovovat, čistit… Prakticky všechno, co s dřevem děláte, aby jeho barva byla perfektní.

Jsou tu i názorné chyby, problémy s nátěry, doporučené postupy, nářadí, laky a barvy. Prostě všechno. Nám se tahle knížka moc líbila. Pojímá komplexně celou problematiku povrchových úprav dřeva. Nejvyšší známku jí však nedáme. Tady mi totiž chybí jedna zásadní kapitola – jak natírat netradičně. Ukázky a návody na patinování, vytírání, moření… Prostě toho, co člověk použije třeba na chalupě, když chce, aby jeho skříň po babičce byla stále dokonalá.

  • Povrchové úpravy dřeva
  • Daniela Tesařová a kolektiv; Vydala Grada Publishing; ISBN 978-80-247-4715-6

Muži se učí vařit

Veronika Zemanová napsala kuchařku. Ale ne ledajakou. Prostě takovou, aby podle ní mohli vařit i muži, kteří v životě nedrželi v ruce jiné kuchyňské náčiní než vidličku a nůž. Je to vtipně napsaná, pěkně graficky upravená a informačně nabitá kuchařka.

Líbí se mi, že tu jsou recepty opravdu do detailu popsané. Takže tu není předpoklad, že někdo něco umí a zná. Každá činnost je tak podrobně popsaná. Třeba se tu nezapomíná na teplotu v troubě a přesný čas, jak dlouho tam má daný pokrm být. A to je v poslední době dost velký problém u velké většiny kuchařek, které jsou „free, cool a in“ (česky čti Frikulín), ale na takové drobnosti zapomínají.

Manželka si kuchařku přečetla a zkonstatovala: „Tohle bych dala tátovi, aby se na stará kolena naučil vařit.“

Ale opět je tu chyba, která mi u moderních kuchařek vadí. Je to celkem nelogické uspořádání. Opět je tu všechno a nic a zamíchané do jedné velké eintopf polévky. Ocením spíš kuchařky, kde je sekce polévky, hlavní jídla, dezerty, rejstřík ingrediencí s odkazy na recepty, kde jsou použity. Když mám doma květák, tak chci vědět, co z květáku udělám, a ne že budu listovat hromadou knih, jestli náhodou něco v nich není s květákem.

  • Kuchařka pro mého muže
  • Veronika Zemanová; Vydal Smart Press

Titulní foto: Thinkstockphotos.com