Architekti CZ

Jaroslav Sládeček se rozhodl dát dohromady dvacet rozhovorů s českými architekty. Je to sonda do hlubin jejich duše, jejich představ, názorů a nutno říct, že také limitů. Kniha totiž bere výrazné osobnosti české architektury – od nejstaršího Ivana Rullera (narozen 1926) až po Dimitri Nikitina (narozen 1989). Postupně se tak člověk může projít historií české architektury, jako by se procházel městem – tu narazí na dům moderní, tu na historický. Každý má své kouzlo, svá specifika, přednosti i nedostatky.

Z rozhovorů se dozvídáme nejen postupy práce jednotlivých autorů, jejich názory na výuku architektury, Kaplického knihovnu nebo na projektování ve 3D. Zjišťujeme, jak rozdílný může být přístup ke stejnému tématu. Zatímco jeden preferuje niterné vstoupení lokality do sebe a vyvzlínání pocitů pro dílo důvěrné, jiný preferuje přesné informace, mantinely, požadavky, aby vzniklo dílo co možná nejvěrohodnější.

Kniha je velmi pěkná. Nechť si ji přečte každý, kdo fandí architektuře. Zprostředkovaně si tu popovídá s takovými kapacitami, jako je Josef Pleskot, Ladislav Lábus, Zdeněk Zavřel, ale i mladší „kádry“, které už mají jméno – Tomáš Klanc, Markéta Zdebská…

A ti ostatní, kteří o architektuře nevědí ani zbla, ať si ji přečtou také. Možná o architektuře začnou přemýšlet trochu jinak. Je to inspirující čtení.

Architekti CZ, Jaroslav Sládeček - Vydalo nakladatelství Grada Publishing, počet stran: 296, ISBN 978-80-247-5404-8

Zahrada na jednom metru čtverečním

Proč pěstovat tři metry dlouhou řádku zelí. To ho tolik spořádáte najednou? Proč kropíte celé políčko, když polovinu z něj zaberou chodníčky a mezistupy mezi různými rostlinami. Pořiďte si podle autora knihy raději malé políčko. Opravdu malé. Jen 1 x 1 m. To rozdělte na ještě menší pravidelné čtverce a zasázejte to, co byste měli rádi. Pěstujte. A když něco sklidíte, vysázejte další. Pěstujte postupně, po malých dávkách. To je asi tak základní informace z knihy, kterou napsal Mel Bartholomew, důchodce, který v důchodu začal takovéto pěstování praktikovat a rozvíjet.

Ke knize jsem přistupoval poněkud vlažně, protože sám se řadím mezi „velkopěstitele“. Čeho nesklidím dva košíky, toho jsem vypěstoval málo.

Ale do knihy jsem se začetl. A postupně mi připadala lepší a lepší. Čím dál víc mi „chutnala“ její pestrost a přesnost, s jakou dávkuje informace. Je tu všechno – jak udělat správnou zeminu i jak rostliny sklidit. Přehledné tabulky o rostlinách a jejich potřebách na rozestupy, zalévání i pěstební tipy na nejlepší kultivary.

Neříkám, že jsem knihu projel za jeden večer a byl jsem jí plný. To ne. Trvalo mi to pěkně dlouho. Ale výsledek vyklíčil i ve mně. Asi si seženu pár prken 1 x 1 metr…

Zahrada na jednom metru čtverečním, Mel Bartholomew - Vydalo nakladatelství Svojtka & Co., počet stran: 271, ISBN 978-80-256-1536-2

Vaříme bez mléka

Lidé alergičtí na laktózu žijí mezi námi. A bohužel jich stále přibývá. Mezi ně patří i autorka knihy, která dlouhá léta o svojí alergii nevěděla. Až v dospělosti konečně lékaři přišli na to, kde je chyba, a Ashley Adams začala nový život. Začala vařit bez tradičních mléčných výrobků i mléka. Možná si řeknete, že to nic není, ale pak zjistíte, že mléko, máslo, smetana a další výrobky se vyskytují v receptech neskutečně často.

A tak tu nastupují speciální náhražky – sójové, kokosové či mandlové mléko. Kešu oříšky, mořské řasy, konopí, rýže…

V knize je ohromné množství receptů. Mě třeba zaujal recept na bezmléčný sýr na tři způsoby. Přiznávám, nezkoušel jsem ho. Ale mám to v plánu. Tohle je prostě něco, co se musí vyzkoušet. Já otestoval jednodušší recepty – rajčatovou krémovou polévku a můj oblíbený lotrinský quiche – samozřejmě bezmléčný.

Sice mi chvíli trvalo, než jsem sehnal suroviny, protože sójové mléko prostě na rohu v samoobsluze nedostanete, stejně tak i sójový margarín nebo bezmléčný sýr, ale stálo to za to. Jídla to byla nová. Zcela. Chuť kokosového mléka je jiná než tradičního kravského. Stejně tak i sójového. Změny, které jsou proti klasickým receptům, posouvají celé jídlo do jiných končin. Jakých? Prostě jiných. Quiche chutná jinak, než jaký si jej dělám podle tradičního receptu přivezeného přímo z Freiburgu. A rajčatová polévka s kokosovým mlékem chutná tak nějak karibsky. Nebylo to špatné. Bylo to výborné a hlavně jiné.

Vaříme bez mléka, Ashley Adams - Vydalo nakladatelství Synergie Publishing, počet stran: 192, ISBN 978-80-7370-383-7