Pokud se rozhodnete pro vlastní stavbu udírny, je důležité zajistit dostatečnou izolaci ohniště a prostoru pro uzení. Dřevo použité pro stavbu by mělo být kvalitní a odolné proti vlhkosti a hnilobě. Pokud se nechcete pouštět do stavby vlastní udírny, na trhu najdete mnoho druhů udíren v různých velikostech, tvarech a materiálech. Vyberte si takovou, která bude splňovat vaše potřeby a bude kvalitně vyrobena.
Co se týče paliva, nejlepší volbou jsou tvrdá dřeva, jako je buk, ořech nebo dub. Měkká dřeva se nehodí, protože kouří více a mohou způsobit hoření. Palivo by mělo být suché a nerozpadající se, aby neklesla teplota a nedošlo k narušení procesu uzení.
Podívejte se na stavbu jednoduché udírny z tvarovek:
Když už máte udírnu připravenou, je čas na uzení. Před samotným uzením je důležité maso připravit. Pokud chcete udělat klasický uzený špek, stačí ho osolit a nechat v lednici odpočinout přes noc. Poté je možné ho vložit do udírny a udit asi 12 hodin při teplotě kolem 60 stupňů.
O tom, co a jak udit, si napíšeme někdy příště.
Základní rozdělení udíren
Dělit udírny můžeme podle použitého materiálu, velikosti apod. To je asi na každém z vás. Jen několik základních pouček:
- Udírny dřevěné snadno vzplanou. Je třeba o ně dobře pečovat, protože je nemůžete natírat, aby maso nechytlo chemikálie.
- Udírny plechové mají rychlý přestup tepla, takže rychle vychládají. Jejich regulace a topení je nejhorší.
- Zděné udírny jsou tepelně stabilní, prostorné a mohou být součástí zahradního domku. Jejich cena je však velmi vysoká a těžko se upravují, pokud je v systému vada.
- Elektrické udírny mají elektrický ohřev štěpky, takže kouř není tak škodlivý. Většinou jsou elektronicky hlídané.
Inspirujte se udírnami:
Každá udírna, bez ohledu na to, zda je dřevěná, zděná, nebo plechová, ať už klasická, nebo digitální, má podobnou strukturu. Nejvýznamnější částí každé udírny je ohniště, kde se kouř vytváří a začíná svou cestu celou soustavou, aby nakonec dodal uzenému masu jeho typickou chuť a vůni. Ohniště je obvykle vybaveno plechem, na kterém se sbírá popel z topení, a dvířky umožňujícími regulaci přísunu vzduchu. V případě odděleného ohniště se kouřovod připojuje k prostoru pro zavěšení či uložení masa a musí být vybaven regulací teploty kouře. Tato regulace je nezbytná pro uzení horkým i teplým kouřem. Pro uzení studeným kouřem je regulační páčka nezbytná. Na konci kouřovodu se vždy nachází plamenolam, který zabraňuje ohni dostat se až k masu, a rozptylovač kouře, který zajistí rovnoměrné uzení ze všech stran. Kromě ohniště je důležitým prvkem udírny i komín, který by měl být opatřen stříškou proti dešti a měl by mít dostatečnou délku pro správný tah kouře. Udírna by měla mít podle klasické literatury délku od ohniště po konec komínu nejméně 2 metry.
Zdroj: zabijacky.cz, ceskykutil.cz
