Slovo umění zní velice vznešeně a většina lidí má tendenci hledat ho nejčastěji v muzeích a galeriích. Chyba! Umění vždy sloužilo interiéru a tisíce let bylo jeho základním úkolem zdobit.
Obraz, plastika, skulptura nebo jiný druh uměleckého díla může mít pro moderního člověka dva významy: Buď je výhodnou dlouhodobou investicí nebo zajímavým estetickým předmětem. Ideální je, pokud se obě kvality v jednom uměleckém díle spojí.
Investice
Začněme od konce. Pokud máme vhodný prostor a dostatek prázdných stěn, dá se uměleckými díly zařídit interiér. Slouží jako zajímavý solitér, ale na rozdíl od designového nábytku se neopotřebovává a v důsledku zjistíme, že stojí podobnou (tedy stejně vysokou) cenu. Pořídit si sochu například od Olbrama Zoubka může být vhodným uložením peněz a zároveň lepší dekorací než komoda nebo stolek. Za čas možná zjistíme, že se nám socha nelíbí, ale u autora, který je svými díly zastoupen ve významných českých i zahraničních galeriích, není problém prodat ji se ziskem.
Vídeňský kongres
Na stěnu se samozřejmě hodí originály - nejlépe oleje. Jenže cena kvalitních děl nebývá příznivá běžným peněženkám. Alternativou je grafika. Grafika je vlastně zmnoženým originálem. Od běžné reprodukce se liší zejména tím, že má přesně omezený počet exemplářů a je tištěna ručně - často pod dohledem autora. Teoretici umění se na jednom z vídeňských kongresů už v padesátých letech usnesli, že za originál bude považována ta grafika, která nese podpis autora a pořadové číslo lomené číslem označujícím celkový počet existujících exemplářů. Vše však musí být zaznamenáno pouze obyčejnou tužkou. Nejcennější jsou kusy číslované jako jedna, dále zcela poslední, takže například ze stovky je to číslo sto a autorské tisky označené místo čísla zkratkou A.T. Umělci je tisknou mimo evidovaný náklad, aby je darovali přátelům atp. Po vytištění celého nákladu (nejčastěji sto kusů) se matrice často přeryje nebo přemaluje křížem, aby existoval důkaz, že byla edice ukončena a pak se provede poslední tisk. Mnohé aukční síně prodávají tyto "překřížené" grafiky jako zajímavou kuriozitu za značné peníze. Nejvýhodnější je koupit první výtisk, poslední výtisk, autorský výtisk a kontrolní překřížený výtisk. Prodat je v této kolekci znamená rozhodně zbohatnout.
Reprodukce
Pro zájemce o reprodukce jsou vhodné plakáty. Jsou to sice nové tisky, ale tisky to nezakrytě měly být už v době, kdy byly navrženy, takže koupit si nové provedení sto let starého plakátu není sklon ke kýči, ale projev zdravého rozumu. Naopak pořídit si vytištěný Rambrandtův obraz v rozměru metr krát metr a tištěný na papíře je výrazem zoufalství. Většina jeho děl byly oleje větší než tři krát tři metry. Plakáty (zejména ty filmové z dvacátých let) nelžou, dokážou být vkusné a některé jsou i umělecky hodnotné.
Rámování
Rámy je vhodné volit s ohledem nejen na umělecké dílo, ale i na barevné ladění interiéru. Nebojme se ke starému obrazu pořídit jednoduchý moderní rám. Dílo mluví samo za sebe a moderní rám mu ublíží méně než přezdobený "retro" rám modernímu interiéru.
-jap-