Je rozdíl mezi umístěním tepelného čerpadla na severní nebo jižní straně domu? Jak je to s venkovními senzory? Je možné je umístit na opačnou stranu domu, než stojí jednotka? Při umístění na jih je možné, že při svitu slunce v zimě se zvedne teplota na jižní straně. Ovšem při velkém průtoku vzduchu je to pravděpodobně marginální navýšení teploty. Jaká je charakteristika COP třeba při zvýšení teploty třeba jen o půl stupně (můžete prosím vybrat nějakou konkrétní jednotku a třeba vybrat nějaké rozdílové body - např. -1 a -0,5 °C)?
Pokud je čidlo umístěno v čerpadle, není náchylné na sluneční svit, a poloha čerpadla tedy není závislá na světových stranách. Venkovní senzor nicméně může být umístěný i na opačné straně domu, někteří výrobci to tak řeší. Z mého pohledu je ale praktičtější mít čidlo zabudované v čerpadle a nemuset tuto eventualitu řešit.
Větší vliv na tepelnou pohodu v místnosti má ekvitermní regulace, podle níž jsou čerpadla řízena. Obyvatelé domu si navolí teplotu v místnosti a vytápění se řídí venkovními podmínkami. U některých čerpadel tak může dojít k přetopení místnosti, protože nedokážou včas reagovat.
Podstatnější je vzdálenost čerpadla od domu, resp. délka potrubí vedoucí k domu. Kdybychom čerpadlo umístili například 20 m od domu, tak bude docházet k velké tepelné ztrátě v potrubí, a to i když bude zaizolované. Do domu je tedy třeba dostat se co nejrychleji a podle toho je zvolena poloha čerpadla.
K určení závislosti topného faktoru (COP) na zvýšení teploty o půl stupně by bylo potřeba provést podrobnější analýzu – záleží totiž na konkrétní lokalitě domu, klimatických podmínkách, zateplení apod.
Ale pokud budeme brát věci obecně: topný faktor tepelného čerpadla (COP) vyjadřuje, kolik kW tepla tepelné čerpadlo vyrobí z 1 kW příkonu. Např. topný faktor 3 znamená, že z 1 kW příkonu vyrobí 3 kW tepla.
Příklady topných faktorů u různých tepelných čerpadel na trhu (odstraňujeme jejich jména, pozn. redakce):
TČ 1) vzduch 7 °C/voda 35 °C = 4,5 nebo vzduch 7 °C/voda 50 °C = 3,3
TČ 2) vzduch 7 °C/voda 35 °C = 3,8 nebo vzduch 7 °C/voda 50 °C = 2,8
TČ 3) vzduch 2 °C/voda 35 °C = 3,5 nebo vzduch 2 °C/voda 50 °C = 2,6
TČ 4) vzduch 10 °C/voda 35 °C = 4,5 nebo vzduch 10 °C/voda 50 °C = 3,2
TČ 5) vzduch 2 °C/voda 35 °C = 3,8 nebo vzduch 2 °C/voda 50 °C = 2,8
Z těchto příkladů vyplývá, že topný faktor (účinnost) tepelného čerpadla je velmi závislý na teplotě topné vody. Zvýšení teploty vody o 15 °C znamená snížení topného faktoru o 0,9 až 1,2. Proto také u vysokoteplotních tepelných čerpadel žádný dodavatel neudává topný faktor např. při venkovní teplotě -15 °C (kdy je vysoká teplota vody potřebná) a výstupní teplotě vody 75 °C.
Tepelná čerpadla používají ekvitermní regulaci, kde nastavování požadované teploty topné vody je podle venkovní teploty – nastavuje se ekvitermní křivka. Je však velký rozdíl mezi potřebou tepla na vytápění, pokud např. fouká silný vítr a nesvítí slunce, a situací, kdy svítí slunce a je bezvětří. V tomto případě klesá potřeba tepla na vytápění až téměř na nulu, počítejme však, že klesne pouze např. na 40 %. Pokud v horších podmínkách potřebuji střední teplotu topné vody např. 40 °C, tedy přívodní vodu do radiátorů 45 °C a vratnou 35 °C, potom při poklesu potřeby tepla na 40 % mi postačí střední teplota vody 28 °C, tj. přívodní voda do radiátorů 30 °C a vratná 26 °C. Rozdíl výstupních teplot z TČ je 45 – 30 = 15 °C. Tepelné čerpadlo s ekvitermní regulací dodává pořád teplotu vody 45 °C při topném faktoru např. 3, i když by postačila 30 °C vyráběná při topném faktoru 4. Oproti tomu třeba naše regulace ACONDTherm nenastavuje teplotu topné vody podle venkovní teploty, ale podle spotřeby tepla v objektu, tzn. s nejvyšším možným topným faktorem.
Odpovídá Jakub Tykal, obchodní a marketingový ředitel společnosti Acond
