Umyvadlománie

Mánie může být za lecčím. Teenageři šílí za rockovými či filmovými hvězdami, muži za pohlednými ženami, ty zase za nejnovějšími módními výstřelky…zkrátka je to koloběh, kterému se říká business. Ani bytové zařízení se mu nevyhýbá. Bůh ví proč zrovna koupelny bývají středobodem pozornosti. Možná proto, že jejich zařízení není nijak lehké vyměnit. Vybudovat novou koupelnu znamená vybourat původní zařízení a instalovat nové. Nejenže taková práce trvá několik dní, ale je kolem toho hodně prachu, špíny…a také bývá finančně náročná. A tak když už se rozhodneme k takové činnosti, dobře zvážíme, jaké zařízení si pořídíme. I když umyvadlo je zrovna předmět, který lze snadno vyměnit, právě s jeho výběrem bývá velká potíž. Jaký tvar? Jaký materiál? Otázek je skutečně hodně, proto se zaměříme na něj, abychom vám přiblížili, co právě dnešní trh nabízí, jaké jsou přednosti ale i nedostatky, abyste nekoupili zajíce v pytli. Pohled do historie Přistoupit k umyvadlu, otočit kohoutkem a pohodlně se umýt nám dnes připadá naprosto samozřejmé, jenže tak to ještě relativně nedávno nebylo. Lidé umisťovali na zvýšené stoličky lavory, do kterých lili vodu z přinesených džbánů a posléze se myli. Možná se vám tato scenérie zdá staromódní, nicméně světově proslulý designér Philippe Starck na ní postavil svou koupelnovou image. V této době se totiž inspiroval a před několika lety navrhl kolekci koupelnových zařizovacích předmětů, které z těchto zastaralých prvků vycházejí. Přestože idea pochází z dávných dob, u veřejnosti se setkala s velkým zájmem. Oprášené starodávné tvary, avšak v moderním pojetí patří dnes k oblíbeným a vyhledávaným prvkům. A jak je poznáte? Umyvadlo designér postavil na desku. Po něm následují další… Moderní linie Kromě nich jsou v kurzu umyvadla s jednoduchými čistými tvary, jejichž základ tvoří elipsa, obdélník, kruh nebo čtverec, případně jejich vzájemné propojení. Tyto varianty působí v koupelně lehce, navíc díky střídmým tvarům se snadno udržují. Právě na hygienu je totiž kladen vysoký důraz. Stále více zajímá uživatele údržba. Ta musí být snadná a rychlá. Z tohoto důvodu navrhují designéři maximálně střízlivé tvary, výrobci pak napomáhají nejrůznějšími povrchovými úpravami. Ty jsou založené na fyzikální nebo chemické bázi, v praxi to znamená, že pomáhají zabraňovat usazování nečistot na povrchu. Tím to všechno nekončí… Umyvadlo může být vybaveno polosloupem nebo sloupem, eventuálně může mít spodní úložnou skříňku. Existují také zápustná umyvadla, která se shora zapouští do desky, nebo vestavná, která se naopak do desky připevňují zespodu. U těchto typů je nutné sledovat preciznost provedení spoje, aby se voda a nečistoty neměly kde držet. Opominout bychom neměli ani materiál, ze kterého je deska vyrobena. Vlhké podmínky a cákající voda jsou nepřítelem mnoha materiálů, proto bychom měli zvolit ty, které jim neuškodí. Například MDF desky se speciální fólií, žulu, Corian nebo Varicor (oba materiály umožňují spojení beze spár), případně mramor či sklo, nerez ad. Materiály Standardně se dnes k výrobě umyvadel používá keramika, která se snadno udržuje a může být doplněna speciální povrchovou úpravou. Pro vyznavače nestandardního provedení jsou k dispozici umyvadla z nerezu, skla, dřeva, kamene či smaltované oceli. Ty v koupelně působí velmi efektně, jejich údržba však bývá o něco náročnější. Voda stékající např. po skle či nerezu zanechává za sebou mapy, což uživateli přidělává práci při očistě. Aby designéři zákazníka maximálně zaujali, materiály vzájemně kombinují, přičemž některé z nich i přibarvují, aby výsledek zaujal.