Únor bílý, pole sílí, říká známé přísloví. A my můžeme jen děkovat sněhem nasycenému lednu, že po letním suchu nenastaly holomrazy, ale že se středoevropská krajina ukryla pod závějemi sněhu. V poslední lednové dny sice sníh vlivem oteplení leckde roztál, ale únor může přinést ještě mnohá překvapení. I když už slunce začíná příjemně hladit a prudce letící oblaka vyvolávají představu zdánlivého předjaří, skutečná zima se jistě ještě několikrát vrátí. Teď nás však zahrádka přitahuje k nahé, odkryté zemi a jakoby říkala: Jen se rozhlédni, vždyť už kvetou čemeřice a z hlíny vyrážejí sněženky a krokusy. Mohou rozkvést i zimní jasmíny a zimní vřes. A než vykročíme do zahrady, připomeňme si ještě jedno přísloví: Jestliže se kočka v únoru vyhřívá na slunci, pak musí zcela určitě v březnu za kamna. Půda Alespoň chvilková obleva by nás měla přitáhnout ke zpracování půdy. Pokud nemáme představu o kvalitě a složení zeminy na naší zahradě, je právě teď nejvhodnější období, abychom si nechali udělat půdní rozbor. V každém okrese existují specializovaná pracoviště, kde nám rádi poradí. Neměli bychom zapomenout připravit si vhodnou zeminu i ve skleníku. No a pak, pokud teploty opustí nulu a vydají se směrem vzhůru, můžeme se pustit i do tolik oblíbeného kopání, rytí, prohazování hlíny přes síto, vybírání kamenů a do celkové úpravy záhonů. Sázení V této době bychom už měli mít připravená kvalitní semena s rozpisem, kdy a kam co nasejeme. Vyséváme trvalky klíčící v chladu, například oměj, hlaváček či hořce. Nejprve však musíme trvalkové záhony pořádně vyčistit a připravit pro novou setbu. Odstřihujeme stonky suchých rostlin, kypříme a prohrabáváme, případně plejeme zarostlé záhony. Začínáme se setím letniček s dlouhou dobou předpěstování a vyséváme také muškáty, pokud je chceme pěstovat ze semene a ne z řízků. Předkličujeme také hlízy a cibule květin. V této době sledujeme výkyvy počasí, které bývají v únoru časté. Při oteplení rozhrabáváme na záhonech listí nahrnuté ke kořenům rostlin a odkrýváme chvojí, jakmile se však ochladí, hrozí sníh a mráz, rostliny opět přikryjeme. Okrasné dřeviny Při procházce zahradou bedlivě prohlížíme okrasné keře. Nastal čas vhodný pro jejich sestřih, a to především pro keře kvetoucí v létě a na podzim. Průklest si zaslouží především pustoryly či trojpuky, protože mohou být hodně zahuštěné, z těchto příčin pak prosychají, nemají pěkný tvar a posléze i přestávají kvést. Někdy je dokonce mohou napadnout houbové či bakteriální choroby. Na keři bychom měli zanechat hlavně mladé vitální větve, které zajistí jeho další zdravý vývoj, a pak je důležité, abychom také vhodně esteticky dotvořili jeho tvar typický pro určitou odrůdu. Zde nám může poradit zkušený zahradník. U křovin kvetoucích na jaře tento radikální řez neprovádíme, vyřízneme jen nemocné a suché větve. Hortenzie Hortenzie jsou obdivované dřeviny, které kvetou v plném létě a začátkem podzimu. Všechny druhy potřebují slunné stanoviště a dobře vyhnojenou půdu. Celoročně potřebují dostatečnou vláhu. Některé druhy snesou i mírné zastínění. Jsou vhodné i do průmyslových aglomerací, protože dobře prospívají i v znečištěném ovzduší. Pokud tyto dřeviny pěstujeme na své zahradě, je nejvhodnější čas pro jejich řez. Odstřihneme suchá květenství. Hortenzii latnatou můžeme seříznout až k zemi, aniž bychom ji tím nějak poškodili. Pokojové květiny Únor je nejvhodnější měsíc pro přesazování pokojových květin. Nemusíme však každoročně přesazovat všechny doma pěstované rostliny. Měli bychom si však všímat alarmujících znamení. Pokud uchopíme rostlinu do rukou a prohlédneme si celý květináč, může se nám stát, že spatříme, jak se ze všech stran a švů derou ven kořínky. Případně je květináč velmi malý na vzrostlou květinu a pod množstvím kořenových uzlů už téměř nevidíme zeminu. Měli bychom si pro přesazování rostlin pamatovat jedno důležité pravidlo. Nový květináč by měl mít v průměru maximálně o 2 - 3 cm více než ten stávající. Jen tak se budou naši pokojoví „mazlíčci“ cítit v novém prostředí dobře. -šum-