Letošní únorové sluníčko a řádná nadílka sněhu vyženou na čerstvý vzduch nejenom lyžaře, ale i zahrádkáře. Jak se zdá, každý z nich se řádně zapotí. Zatímco lyžař se bude prohánět po sjezdovce a ve frontě na vlek se opírat o hole, bude zahrádkář pobíhat s holemi po zahradě a setřásat z větví sníh. Při výraznějším oteplení pak sáhne po zahradnických nůžkách nebo po pilce, vytáhne z kůlny žebřík a pustí se do řezu. Předjarní průklest Po odeznění větších mrazů, kdy se teplota „vyšplhá“ alespoň nad –4oC, se můžeme pustit do průklestu a zmlazování ovocných stromů. Smyslem tohoto zásahu je dopřát všem větvím v koruně dostatek světla, vzduchu a životního prostoru. Toho docílíme odstraněním suchého, starého a nemocného dřeva a omezením růstu příliš silně rostoucích větví. Jak na to? Žádný řez nejde dělat zcela šablonovitě, ale musíme se přizpůsobit konkrétnímu druhu a odrůdě ovocného stromu, jeho vzrůstu, zdravotnímu stavu a dalším specifickým podmínkám. Obecně však lze říci, že ovocný strom po jarním průklestu by měl mít nejdelší ramenní větve v dolní části koruny a směrem nahoru by se měly kuželovitě zužovat. Postranní větve by měly s kmenem svírat přibližně úhel 45 stupňů, u nižších větví může být úhel podstatně větší. Po předjarním průklestu by měl zůstat mezi větvemi dostatek prostoru, aby si vzájemně nepřekážely ani po obalení listy a příchodu plodů. Zásady správného řezu Jestliže při průklestu ovocných stromů přizpůsobíme zákrok nárokům té které dřeviny, pro samotný řez existují určitá všeobecná pravidla, která je nutné dodržovat: Silné větve nikdy neřežeme odshora a pouze jedním směrem. Docela dobře by se nám mohly v polovině řezu rozlomit a poškodit kůru na zbylé části dřeva. Taková rána se pak velice špatně hojí a stává se vstupní branou infekcí. Proto silnější větev vždy nařízneme odspodu a řežeme zhruba do poloviny. Poté dokončíme řez odshora. Neřežeme rovněž přímo u kmene, ale přibližně 10 cm od něj. Teprve po odříznutí dlouhé větve odstraníme i zbylý pahýl, což už lze provést i jedním řezem. Čerstvou ránu ošetříme speciálním latexem nebo balzámem. Co se slabými větévkami? Ty zkracujeme vždy nad pupenem na vnější straně větve. Bez ohledu na to, zda použijeme nůžky nebo malou ostrou pilku, začínáme vždy řezat ve vzdálenosti 0,5 až 1 cm nad pupenem. Řez vedeme šikmo ke spodní části větve, aby řezná plocha svírala s větví přibližně stejný úhel jako rašící pupen. Výsledný řez by nikdy neměl směřovat nahoru a tvořit vodorovnou plochu, ve které by se při dešti usazovala voda. Poraněné dřevo by velice brzy nasáklo a posléze začalo zahnívat. Pravidelná očista Před příchodem jara se zaměříme také na „hygienu“. Ocelovým kartáčem nebo škrabkou odstraníme z kmenů ovocných stromů starou zaschlou kůru a současně je očistíme od mechů a lišejníků. Při té příležitosti si posvítíme také na škůdce nebo jejich vajíčka, která bývají často ukryta na nenápadných a dobře chráněných místech. Předtím si ale pod strom natáhneme plachtu na odpad, který okamžitě spálíme. Pokud objevíme větší výskyt škůdců, provedeme postřik doporučeným přípravkem. Na likvidaci vajíček je vhodný například Nitrosan. I zdravým stromům však prospěje, když jejich kmen po ošetření natřeme vápenným mlékem. Tím je současně ochráníme proti slunečním paprskům. Při ošetření kmene odhrneme také ochrannou vrstvu okolo jeho paty a přesvědčíme se, jestli zde nevyrůstají parazitní výhonky – tzv. výmlatky. Pokud ano, odřízneme je ostrým nožem a obnažené místo opět přikryjeme odhrabanou půdou a mulčovací kůrou. Nezapomínejme na bobuloviny Stranou naší péče nezůstanou ani drobné ovocné keře. V tuto dobu prořezáváme především angrešt a rybíz. Zkrácením jejich výhonků přibližně o 5 cm předejdeme do značné míry jejich napadení padlím. U maliníku zcela odstraníme poškozené a nemocné výhony. Ještě na začátku února můžeme řezat výhonky rybízu a meruzalky pro přípravu řízků. Vybíráme si ze zdravých a silných plodonosných keřů, které málo odnožují. Řízky mají být přibližně 20 cm dlouhé se 4 až 5 pupeny. Spodní řez provádíme šikmo pod spodním pupenem, vrchní asi 3 mm nad horním pupenem. Počátkem měsíce také roubujeme angrešt na meruzalku, laicky řečeno na podnož tohoto keře. Co vše ještě musíme udělat! Nejpozději do konce měsíce bychom měli shrabat a zkompostovat všechno listí z ovocných stromů. V tomto termínu také musíme stihnout vykopat zaschlé a neplodící stromy a keře a připravit si jámy pro novou výsadbu. Za bezmrazého počasí je také třeba začít s roubováním třešní, višní a meruněk. -ra-