Únor bílý, pole sílí – podle této pranostiky by tedy letošní rok měl být bohatý na úrodu, pokud tedy rostliny přežily letošní kruté mrazy. Zatím naše zahrádka povětšinou ale spí a ještě nelze určit, zda došla během zimy k nějaké újmě, ale stále prodlužující se dny nás připravují na to, že za chvilku zima skončí a zahradnická sezóna začne naplno. Rozhodně se dá ledacos na zahradě, především té ovocné, udělat už teď… Začneme s očistou Vezměme si drátěný kartáč nebo škrabku a pokračujeme v čištění kmenů ovocných stromů od drobných mechů a staré borky. Důkladně si prohlédneme i koruny a odstraníme zapomenuté mumifikované plody, popřípadě i trosky opuštěných hnízd, která se mohou stát zdrojem různých infekcí. Odstraněné zbytky nekompostujeme, bývají v nich ukryti: Přezimující škůdci V nejrůznějších stádiích vývoje je můžeme objevit nejenom pod kůrou, ale i na mladších větvích poblíž pupenů. Typickým příkladem je bourovec prstenčitý, jehož vajíčka už podle názvu tvoří prstenec připomínající hadí kůži obmotanou okolo větvičky. Vajíčka píďalky podzimní jsou oválného tvaru a upozorní nás na sebe červenožlutým zbarvením. Kulatá červená vajíčka budou nejspíš patřit svilušce ovocné a poměrně velká vajíčka černé barvy mšici listové. Zimní postřik Mechanickým odstraněním škůdců ovšem ochrana ovocných stromů nekončí. Určitě některé přehlédneme, a až se rozmnoží, budeme mít s jejich likvidací daleko víc práce. Z toho důvodu se vyplatí zimní postřik, který provádíme právě v tuto dobu za mírnějšího počasí, aby směs na dřevě nemrzla. Osvědčenými přípravky proti přezimujícím škůdcům jsou například Oleo Ekalux a Oleo Ekol. Všímáme si ptactva Narašené pupeny především rybízu se v zimních dnech často stávají pochoutkou ptáků. Když budeme pozorně sledovat dění v zahradě, všimneme si nejenom vrabců a špačků, ale i jinak velice užitečných pěnkav a hýlů, jak je odklovávají. Můžeme jim to znechutit, když keříky postříkáme roztokem 10 litrů vody, v níž rozpustíme 150 g vápna a přilijeme trochu 5procentního roztoku vodního skla. Jinou možností je přikrýt tyto keříky silonovou sítí s malými oky. V každém případě ale nabídneme malým opeřencům něco dobrého na zub. Mohou to být třeba slunečnicová semínka nebo zavěšený kalíšek s lojem. Prosvětlovací řez V předjaří se dobře hojí řezné rány, a proto pokračujeme v průklestu ovocných stromů, které jsme dosud neprořezali. Jestliže stále nejsme hotovi s průklestem peckovin, urychleně ho dokončíme. Současně zkrátíme větve všech stromů určených pro jarní přeroubování za kůru, opravíme starší rány po špatně uříznutých větvích a zamažeme je štěpařským voskem. Měli bychom si rovněž nařezat rouby pro předjarní roubování a uložit je v nevytápěné místnosti do bedýnky s pískem. Než se nadějeme, přijde konec měsíce, a pak začneme roubovat třešně, višně a meruňky. Zmlazování bobulovin Za mírného počasí odstraníme všechny přestárlé větve angreštu a rybízu a ponecháme pouze 3 až 4 jednoleté výhony, které zkrátíme zhruba na polovinu délky. Abychom dosáhli rovnoměrné sklizně, neprovádíme kompletně celý řez najednou, ale rozdělíme si práci nadvakrát. U maliníku ponecháme 8 až 10 silných a dlouhých výhonů, slabé nemocné nebo poškozené odřízneme u země. V tuto dobu je třeba zkrátit i boční výhony na 15 až 20 cm a zredukovat jejich počet na 5 až 7. Při krácení provádíme řez zásadně až nad vyvinutým pupenem. Zahradnická pedikúra Podíváme–li se pozorně na paty stromů, často zjistíme, že od kořenů vyrážejí plané výhonky, které v zahradnické latině nazýváme výmlatky. Protože konkurují vlastnímu stromu, musíme je pravidelně odstraňovat. Nejprve mírně odhrneme zeminu, pak odřízneme výmlatky ostrým nožem těsně u kmene a nahrneme zpět půdu. Protože zima ještě nekončí, je dobré okolo kmenů znovu navršit mulčovací kůru nebo listí a zarovnat je do mísy. Ta ovšem nemá být moc prohnutá, aby voda ze sněhu a dešťových srážek prosakovala rovnoměrně. Nakonec mísu ještě zahrneme sněhem, na který můžeme rozhodit granulované hnojivo. Nezaměstnanost nehrozí Ostatní práce přizpůsobíme počasí. Pokud se naše zahrádka nalézá pod sněhem, můžeme velice dobře objevit stopy lesní zvěře a současně zjistit, kterou škvírou v plotě se k nám dostává. Když sníh roztaje, shrabeme listí a spolu s rozdrcenými nenapadenými větvemi ze zimního řezu odvezeme na kompost. Pokud se oteplí natolik, že zem zcela rozmrzne, můžeme začít kopat jámy pro jarní výsadbu, případně vykopávat málo plodící keře nebo likvidovat pařezy. -šum- Foto: Archiv In