Čtěte také
Odpověď na otázku, zda či jak upravovat půdu kolem ovocných stromů, není jednoznačná, často je to i generační záležitost. Někdo nedá dopustit na obrývání na celý rýč, někdo na půl rýče, někdo používá rycí vidle a někdo neobrývá vůbec. Každopádně smyslem kultivace půdy kolem stromu je jeho prosperita. Při výběru vhodného způsobu kultivace je nutné brát v úvahu druh, stáří a velikost stromů, ale i kvalitu půdy a klimatické podmínky.
Na hluboké rytí pozor
Současné trendy v péči o ovocné stromy od hlubokého rytí upouštějí. Množství kořenů těchto stromů se totiž nachází pod povrchem, a hluboké kolmé rytí rýčem by je mohlo poškodit. Na obdělávání prostoru kolem stromů se hodí spíš šetrnější rycí vidle, u větších sadů je možné využít okopávací rotační plečky.
Maximální hloubka kultivace by měla být 4–6 cm, hlubší (do 10 cm) má smysl pouze při zapravování rostlin u tzv. zeleného hnojení, tedy po sklizni.
Na úpravu však nerezignujte
Ani ponechání prostoru pod stromy bez jakékoliv péče není pro stromy prospěšné. Tráva a plevel jim mohou odčerpávat živiny i vláhu, je proto potřeba se plevele zbavit. Za nejlepší řešení se dnes považuje ponechat kolem stromů bezplevelný pás půdy (pokud jsou sázené v řadě) nebo bezplevelný kruhový prostor kolem jednotlivých stromů a nezasahovat do půdy příliš hluboko. Tento prostor, tzv. černý úhor, je lepší vytvořit mechanicky, nikoliv herbicidy (tzv. herbicidní úhor).
Názory na úpravu půdy kolem kmenů ovocných stromů se různí
Způsoby úpravy kolem stromů
Mísy – prostor kolem kmene stromu udržovaný v bezplevelném stavu. U mladých stromů by tento prostor měl sahat po okraj koruny, u starších stromů by mísa měla mít v průměru 3 metry. Půda v míse nesmí zatvrdnout, protože by hůř přijímala vláhu, vyschnout ani zarůst plevelem. Proto je vhodné ji zhruba 1x za 2 týdny mělce prokypřit, zvlášť po vydatných deštích či silné zálivce. Kvůli možné erozi půdy tento způsob ale není úplně vhodný do svažitých zahrad či sadů.
Krycí plodiny – výsadba těchto rostlin chrání půdu před plevelnými rostlinami a slouží jako tzv. zelené hnojení. Vhodná je například vikev, pohanka, svazenka, hořčice či aksamitník neboli afrikán, který navíc likviduje hlístice v půdě a odpuzuje svou vůní rozličné škůdce. Možností je i lichořeřišnice větší, která zase odpuzuje plzáky, ovšem je dobré kontrolovat ji na přítomnost mšic.
Mulč – dá se použít do prostoru pod ovocnými stromy od dubna. Jako mulčovací materiál poslouží například posekaná tráva, sláma nebo mulčovací kůra. Mulč udržuje půdu déle kyprou a udržuje v ní vláhu. Jeho nevýhodou je, že přitahuje myši a plzáky, proto je vhodné na podzim tuto nastýlku zarýt, případně nedávat mulč v příliš vysoké vrstvě.
Tráva – u slabě vzrůstných odrůd, které koření mělce pod povrchem, je lepší mít plochu kolem stromu úplně bez porostu (mísu). Pod vzrůstnými odrůdami můžete prostor zatravnit kvalitní travní směsí, pravidelně ji hnojit a nejméně 10x ročně sekat. Posekanou trávu můžete využít jako mulč.
Zdroje: vari.cz/radyanávody, zahrada-centrum.cz
