Moderní úsporné světelné zdroje nejsou na rozdíl od klasických wolframových žárovek tak ekologické, jak by se mohlo zdát. Je v nich několik látek, které nejsou k přírodě vůbec přátelské. Tou hlavní je asi rtuť v úsporných výbojkových žárovkách a zářivkách. Je to trochu paradox, když nařízení EU zakazuje prodej rtuťových teploměrů, ale nakazuje koupi úsporných světelných zdrojů, ve kterých povoluje rtuť.
Proto je třeba důsledně dbát na recyklaci. Bohužel Češi ne vždy vědí, že tu je dané riziko. A i když to vědí, jsou líní a v průměru podle výzkumu jsou ochotni jít ke sběrnému místu 617 metrů. „Pokud je sběrné místo vzdálenější, obvykle zářivky skončí v popelnici,“ dodává Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP, který zajišťuje zpětný odběr a zpracování osvětlovacích zařízení. Z jednotlivých míst zpětného odběru je nejčastěji využíván sběrný dvůr.
V Česku je nyní k dispozici přes 4400 sběrných míst. Vysloužilé zářivky lze odevzdat ve sběrných dvorech, v obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech či nákupních centrech, na obecních a městských úřadech.
66 milionů světelných zdrojů
V českých domácnostech je instalováno celkem 66,5 milionu světelných zdrojů. Neúsporných zdrojů světla sice dlouhodobě ubývá, přesto zatím tvoří v domácnostech většinu (54 %). Zejména jde o wolframové žárovky.
„Podíl úsporných zdrojů (46 %) stabilně roste, oproti předchozímu roku o 2 procentní body. V segmentu úsporných zdrojů převládají kompaktní zářivky (31 %) a následují LED žárovky (10 %),“ dodává Zuzana Adamcová.