Už je tu zas zavařování čas!

Každoroční zavařovací sezona je tu. Mnozí z nás se na ni těší, někteří si slibují, že „letos je to naposledy“, někteří by si rádi zavařování teprve zkusili, ale bojí se, jestli to zvládnou. Možností, jak zpracovat a zavařit bohatou úrodu, je mnoho a většinu z toho zvládnou i úplní začátečníci.

Skleníky i záhony nám vydávají spoustu svých plodů a my se radujeme z toho, kolik se nám toho letos podařilo vypěstovat. Ale pak samozřejmě přijdou i myšlenky, co budeme s takovou úrodou dělat, protože rozhodně všechno najednou nesníme a mnoho vypěstovaných plodů nemá dlouhou trvanlivost. A i když podělíme rodinu a přátele, stále nám toho hodně zbývá. Zavařování je skvělou možností, jak uchovat ovoce či zeleninu i na zimu a jak si vyrobit různé produkty, které máme rádi. Jak tedy nejlépe zpracovat všechny ty přebytky z úrody?

Ovoce má mnoho využití

Vzhledem k rostoucím cenám ovoce v obchodech rostou i ceny produktů z ovoce vyrobených. Naštěstí vyrobit si domácí kompoty, marmelády, šťávy už dneska zvládne opravdu téměř každý, a můžeme tak ušetřit nemalé peníze.

Džemy či marmelády lze velmi jednoduše připravit s pomocí želírovacích cukrů nebo pouze s želírovacími látkami (jako např. pektin), které zároveň slouží jako konzervanty. Některé ovoce (jako například rybíz) samo obsahuje mnoho pektinu, proto ani není třeba mnoho dalších želírovacích látek přidávat. Hlavní rozdíl mezi džemem a marmeládou spočívá především v jejich konzistenci, a tím pádem i v použití. Řidší džemy jsou vhodnější do jogurtů, na chleba nebo například do dortů, hustší marmelády výborně poslouží v ovocných knedlících nebo v koblížkách. Například pro obyvatele Británie se pro ovocnou pomazánku používá slovo džem (jam), zatímco marmeláda (marmelade) je označení výhradně pro pomazánky vyrobené z citrusových plodů.

Další oblíbenou pochoutkou jsou samozřejmě kompoty. Pokud se rozhodneme vyrobit si právě je, nesmíme zapomínat, že různé druhy ovoce potřebují různé zavařovací podmínky. Rybíz, jahody nebo angrešt určitě zavařujeme pouze velmi krátce, aby se nerozměkly, zatímco jablka, hrušky nebo meruňky potřebují delší dobu.

Zelenina se hodí vždycky

Také ze zeleniny můžeme zavařovat téměř vše. Mezi nejoblíbenější produkty patří okurky, papriky, kukuřičky, květák nebo rajčata. Pokud si zavaříme hrášek, mrkev nebo celer, máme předpřipravenou směs na bramborový salát. V poslední době je také velkou módou zavařovat artyčoky nebo chřest.

Také u zeleniny platí to, že každý druh potřebuje svou dobu sterilizace, a to platí nejen pro jednodruhové skleničky, ale hlavně pro směsi. Není tedy vhodné zavařovat například tvrdý květák nebo mrkev dohromady s rajčaty apod. Naopak velmi dobře můžeme zavařovat dohromady kořenovou zeleninu nebo přizpůsobit velikost jednotlivých složek (k okurkám přidat slabší plátky mrkve, celeru či malé růžičky květáku a cibulky a tak dále).

Měkčí plody můžeme vkládat do sklenic syrové a rovnou je zavařovat, u tvrdších plodů je vhodnější je nejprve předvařit. Zelenina tak trochu změkne a pak mnohem lépe nasaje lák, do kterého ji vkládáme.

Jak správně postupovat při zavařování?

Ačkoli to může znít jako omílané klišé, základem jsou čisté sklenice a naprosto čistá, nepoškozená víčka, to znamená dobře těsnící, bez stop rzi, aby se dobře šroubovala a nebyla zohýbaná. Sklenice vždy před použitím znovu dobře vymyjeme a opláchneme horkou vodou, abychom je zbavili případných nečistot, prachu nebo zápachu.

Pokud připravujeme džemy či marmelády, po naplnění skleničku otočíme dnem vzhůru a necháme takto vychladnout. Tím zajistíme, že se do skleničky nedostane vzduch a víčko dobře přilne. Skleničky obrátíme zpět až po úplném vychladnutí a pak je můžeme uskladnit.

Kompoty či zeleninu skládáme dobře omyté, případně nakrájené, do sklenic a zalijeme připraveným nálevem (sladkým, slaným, sladkokyselým…). Ovoce či zelenina musí být ponořené celé v nálevu a pak sklenici důkladně zavíčkujeme. Postavíme sklenice do hrnce s vodou a sterilujeme při potřebné teplotě přesně danou dobu. Teplotu i čas najdeme uvedené v mnoha kuchařkách i na internetu.

Jakmile jsou kompoty nebo zeleninové směsi hotové, vytahujeme je z horké vody velmi opatrně, aby sklo neprasklo. Sklenice stavíme na podložku, na niž položíme utěrku nebo jinou textilii, aby sklo nestálo přímo na tvrdém povrchu a také aby voda ze sklenice měla kam odkapat. Necháme dobře vychladnout.

Kde uskladňujeme potraviny?

Sterilované potraviny je vhodné skladovat v temnu a chladu, nejlepší jsou tedy sklepy, případně spižírny. Pravidelně sklenice kontrolujeme, zda nedošlo k uvolnění víčka a do sklenice se nedostal vzduch, který by způsobil zkažení potravin. Jakmile sklenice otevřeme, je pak vhodné potraviny skladovat v ledničce a co nejdříve je spotřebovat.