Pokud chceme tyto druhy teplomilné zeleniny vysázet rovnou na otevřený záhon, musíme počkat do odeznění mrazíků, což bude okolo 20. května. Pak k nim můžeme přidat i majoránku, bazalku, novozélandský špenát a celer.
S výsevem naopak nemusíme otálet ani den. Máme-li připravená semena tykví, fazolí nebo okurek, šup s nimi ven. V hlíně bezpečně přečkají ledové muže a s oteplením nám vzejdou v plné parádě.
Čekání na první zelené lístečky si můžeme zkrátit kromě jiného odplevelováním a kopčením brambor. Jakmile dorostou výšky 10 cm, nahrneme okolo jejich kmínků zeminu, která je současně ochrání před mrazíky.
Pamatujeme také na hnojení tekutými dusíkatými přípravky, které v tuto dobu budou rostliny potřebovat. Venku si „o něj řekne“ především košťálová zelenina, ve skleníku rajčata.
Až u nich budeme, nezapomeneme také na oporu (nejlépe spirálovou tyč) a vyštipování zálistků, které napomůže bohaté násadě plodů.
Chceme-li trochu vybočit ze zajetého pořádku, můžeme se pustit do pěstování hub. V zastíněném koutě zahrady uděláme jednu nebo více 15 cm hlubokých jam o rozměrech 50 x 50 cm a spěcháme pro slisovaný substrát a sadbu límcovky obří. Teď je k tomu pravý čas!
Stropharia rugosoannulata patří mezi houby, které rostou na čerstvých nerozložených organických zbytcích. Je to velmi chutná houba. V kuchyni je límcovka schopna plně nahradit a chuťově i předčit nejoblíbenější pěstovanou houbu - žampión....
Jako odměnu za vytrvalou práci si dopřejeme hlávkový salát, ředkvičku, špenát či jiné druhy zeleniny, které nám zahrádka přichystala. Po nich můžeme vysázet třeba růžičkovou kapustu a zelí.
Foto: www.isifa.com, www.thinkstock.cz