První dny „dušičkového měsíce“ ještě zlatily sluneční paprsky, poslední zbytky zářivě barevných lístků poletovaly spolu s papírovými draky bleďounce modrou oblohou. Jen na horách sem tam zaplakaly první sněhové vločky a po úbočích se přehnal ledový severák zanechávající za sebou znamení jinovatky. Jenže takto zahrádkářsky příznivé počasí určitě nezůstane po celý listopad. Počítejme, že co nevidět zaklepou na dveře plískanice zanechávající za sebou deštěm prosáklé záhony. Využijme tedy posledních pěkných dní k práci na zahrádce, ztracený čas se nám totiž už nikdy nevrátí. Zelinářská zahrada Nadchází čas ke sklizni pozdního celeru, mrkve, zelí a kapusty, pokud jsme je snad ze záhonů ještě nesebrali. Vyryjeme také čekanku a kořeny vysadíme do kbelíků s písčitou zeminou a uložíme v tmavém sklepě. Připravíme si tak vybělené rašící puky plné vitamínů. Pokud na zahradě pěstujeme bylinky pro domácí léčení či jako zelené koření, můžeme stále ještě sklízet lístky či nať máty, šalvěje, yzopu, mateřídoušky, tymiánu, kořeny žlutého hořce, puškvorce a kostivalu. Ochrana bylinek Pěstujeme-li některé mrazuvzdorné a vytrvalé bylinky ve venkovních květináčích, je třeba, abychom je také na zimu alespoň trochu připravili. Ovineme je bublinkovou fólií, případně polystyrénem, nebo je zapustíme do bedny s listím či rašelinou, která udržuje určitou teplotu a zabraňuje promrznutí.
Vitamíny na zimu Neměli bychom také zapomenout, že ještě v této době můžeme vysazovat zimní salát. Snese velmi nízké teploty, za silnějších mrazů jej můžeme přikrýt chvojím nebo slámou. Sklizeň zeleniny Do mrazů také necháváme na záhonech kadeřávek, jehož listy jsou celoroční stále zelenou zásobou řady vitamínů a jsou křehčí a chutnější, přejdou-li tzv. mrazem. Stejně tak nemusíme před příchodem zimy sklízet černý kořen, jehož záhon maximálně přikryjeme silnější vrstvou suchého listí či slámy. Kdykoli pak dostaneme na černý kořen chuť, jednoduše nastýlku odhrneme a rycími vidlemi opatrně kořen ze země vyryjeme. Rozhodneme-li se však záhon s černým kořenem použít k další jiné výsadbě, můžeme všechny kořeny vyrýt, odstraníme z nich listy a kořeny uskladníme venku na hromadě. Prosypeme je suchým pískem a hromadu přikryjeme chvojím či fólií z PVC, aby do tohoto improvizovaného skladu nepršelo. Takto uložený černý kořen vydrží dlouho jako čerstvý. Také kořenovou i kadeřavou petržel můžeme sklízet celou zimu, je jen potřeba, abychom záhon obklopili 15 - 25 cm vysokým zemním valem a na něj položíme buď pařeništní okno, to pak s příchodem mrazu a sněhu ještě přikryjeme slámou nebo rákosovou rohoží, případně chvojím. Ovoce v listopadové zahradě „Mlžný“ měsíc je také jedno z posledních období vhodných k rytí půdy kolem stromů a keřů. Uděláme-li to včas, pak se případné poranění snadno zahojí a plodnost stromu či keře neutrpí. Naopak poškodíme-li kořenový bal v období, kdy se střídá mráz s oblevami, stromy budou oslabeny a mohou i zahynout. Na poškození kořenového systému jsou nejchoulostivější jabloně rostoucí na podnožích, hrušně na kdouloni, ořešáky a drobné bobuloviny. Hnojení dřevin V listopadu také stromy hnojíme, pokud jsme tak neučinili již dříve. Přidáváme k půdě v blízkosti jejich kořenů organická hnojiva. Vhodné je též pokrýt nakypřenou mísu vrstvou chlévského hnoje, neboť ten jim dodá nejen potřebné živiny, ale zároveň je ochrání před mrazem. Pokud nemáme hnůj, můžeme alespoň jako náhražku nastýlky použít kompost nebo alespoň 3centimetrovou vrstvu rašeliny. U nás má půda obvykle sklon k stálému okyselování, proto přidáváme k ovocným dřevinám také vápník, ale ne v roce, kdy hnojíme dusíkatými organickými hnojivy. Pokud teplota neklesne pod 5oC, můžeme ještě sázet švestky, slivoně, rybíz a angrešt. Škůdci v ovocné zahradě Z kmene stromů nyní sundáváme lapací pásy a pálíme je. Stromy také zabezpečujeme pletivem proti okusu zvěře. Ještě si prohlédneme, zda někde na stromě nezůstala zapomenutá jablka, která často bývají příčinou rozšiřování různých chorob a škůdců. Všechna spadaná a dosud zdravá jablka je třeba zpracovat v kuchyni, nahnilá spálíme či vyvezeme ze zahrady. Nesmíme je dávat do kompostu. Vinice Pěstujeme-li vinnou révu, nezapomeneme zde též na vápnění a hnojení chlévským hnojem nebo kompostem. Půdu zryjeme a nahrneme ke keřům. V teplejších oblastech můžeme i v tomto období, pokud ovšem nemrzne, vysazovat sazenice révy. Dále také rigolujeme půdu na vinici či kopeme jámy pro jarní výsadbu, aby mráz pomohl při jejím zkypření. Půda V této době také můžeme vylepšovat půdu. Písčité půdy určitě vylepšíme kompostem, který je obohacuje o tolik cenný humus, jenž jim bez přídavku kompostu většinou chybí. K silně písčité půdě rovněž přimísíme hlinitou půdu nebo půdu bohatou na jíl. Máme-li naopak půdu příliš jílovitou, přidáváme do ní čistý říční písek. K jejímu vylepšení můžeme opět použít kompost, ale až později. Nejprve musíme hrubé hroudy rozbít rýčem na drobnější, a takto zryté záhony necháme nepřikryté, aby mráz mohl proniknout do hloubky a jílovinu dále roztrhat. Teprve na jaře do takto připravených záhonů přimísíme připravený kompost a písek. Jílovité půdy můžeme též zlepšit vápněním, které snižuje lepení půdních částic k sobě. Tím umožníme rostlinám, aby jejich kořeny mohly volně prorůstat odlehčenou půdou. -šum-