Možná, že vás první dny třetího zimního měsíce vyburcovaly konečně ze zimního spánku. Vlahé, téměř jarní počasí s rychle letícími mraky poháněnými „stříbrným větrem“ dokázalo vykouzlit iluzi odcházející zimy. Hodili jste si tedy přes ramena rýč, krumpáč a hrábě a hajdy na zahrádku udělat jarní úklid. V mnohém jste se mýlili, ale v mnohém měli pravdu. Zima se i přes přechodnou oblevu ještě nerozloučila. V tomto měsíci totiž ráda i několikrát za sebou mění svou podobu. A proč tedy nevyužít dnů bez sněhu a mrazu a nepustit se do alespoň malého předjarního uklízení. Ovocné stromy K úklidu užitkové zahrady patří v únoru také průklest ovocných stromů a keřů. Provádíme tzv. výchovné a zmlazovací řezy. To znamená, že tvarujeme korunu stromu podle našeho přání a potřeby. Zkracujeme přerostlé větve, vyřezáváme větve staré, napadené škůdci či odumřelé. Tam, kde seřízneme větší plochu, nezapomeneme ránu dobře zamazat štěpařským voskem, případně léčivým balzámem. Vyčistíme také dutiny u starších stromů až na živé dřevo, natřeme je posléze živým balzámem a zacementujeme nebo zakryjeme stříškou z prkének. Když takto stromy zmladíme, očistíme a upravíme, měli bychom už teď začít bojovat proti škůdcům. Před začátkem rašení vyvěsíme na stromy vlnitý papír, který bude dobře sloužit jako shromaždiště škodlivého hmyzu. Například poskytuje úkryt květopasu jabloňovému při nalétávání na jabloně. Nesmíme zapomenout pravidelně papír sbírat a vyměňovat za nový. Starý pak i s larvami spálíme. Ze stromů bychom také měli stáhnout lepové pásy proti píďalce podzimní a také je spálit. Nesmíme rovněž zapomenout, že bychom kůru nejen pod pásy měli odrhnout hrubým kartáčem. Prořezáváme také angrešt a rybíz, maliník a ostružiník, které patří k málo choulostivým dřevinám. Probíráme u nich suché a vyholené přestárlé výhony. Uřezáváme také jednoleté výhony, které zahrneme ve svazcích do země, aby přečkaly v zemi do dnů, kdy nastane vhodná doba pro sázení. Pozor. Ovocné plodiny citlivé na mráz, jako jsou kiwi, broskvoň či meruňka, v této době neořezáváme. Pařeniště V únoru bychom měli věnovat pozornost také nevytápěným skleníkům. Vyséváme do nich špenát, polníček, zimní hlávkový salát, petržel. Pokud jsme do pařeniště vyseli v lednu mangold, můžeme ho už v dubnu začít sklízet. Také zde můžeme v této době již začít přirychlovat pažitku. Začínáme také s pěstováním ředkviček a karotky. Případně také vysazujeme sazečky cibule pro nejranější sklizeň. V této době také pařeniště zakládáme. Vyhloubíme asi 40 – 60 cm hlubokou jámu, odizolujeme postranní stěny. Čerstvý koňský hnůj navršíme asi v 20cm vrstvě do jámy a přikryjeme stejně vysokou vrstvou zeminy. Takto připravené pařeniště pak musíme před výsadbou nechat několik dní provětrávat. Od února lze pak v takovémto teplém pařeništi (koňský hnůj ho zespodu vyhřívá) pěstovat hlávkový salát, kedlubny, ředkev, ředkvičky, řeřichu, kerblík i zimní portulák a salátovou čekanku. Předpěstování zeleniny v domácích podmínkách Do malých květináčků či rašelinových mističek sázíme v prostředí bytu papriku, lilek, rané košťáloviny, pór, salát, rajčata či celer. Posledně jmenovaná zelenina má velmi dlouhou vegetační dobu, a to podle odrůdy od 112 do 238 dnů. Vždy celer vysazujeme z předpěstované sadby. Při teplotě 18oC nám semena vzejdou za 14 – 21 dní. Když je pak sadba vysoká 1 cm, přepícháme ji do truhlíků. Než celer vysadíme na záhon, musíme si nejprve jeho budoucí stanoviště dobře připravit. Záhon musí být silně pohnojený s propustnou půdou. Vinice S řezem nesmíme zapomenout ani na vinnou révu. Začínáme s ním koncem měsíce za příznivého počasí. Začínáme nejprve se staršími rostlinami, posléze přecházíme k mladším kmenům. Je-li již réva s vyššími kmeny přestárlá, zmlazujeme ji. Starý kmen odřízneme co nejníže u země a révové výhony vyrostlé z náhradního čípku sestřihneme ve výšce potřebné pro vypěstování nového kmene. Nesmíme zapomenout ponechat jen dva letorosty a jeden na jeho spodku jako náhradníka. Ostatní očka brzy po rašení vylámeme. -šum-