Dříve, než se pustíme do sklizně, měli bychom si rozmyslet, co s úrodou uděláme. Stále ještě přijdou ke slovu zavařovací hrnce a odšťavňovače, ale dojde i na skladovací prostory, které musíme důkladně vyvětrat, vyčistit a vydesinfikovat.

Není nač čekat

Příliš s tím neotálejme, protože nám právě dozrávají višně, meruňky, broskve, letní jablka a hrušky, renklódy, rané švestky a mnohde ještě pozdní rybíz. Ovoce sklízejme postupnou probírkou a dle možností za suchého počasí.

Bezprostředně po sklizni se pusťme do průklestu meruněk, třešní a višní, aby se rány do příchodu zimy stačily úspěšně zacelit. U třešní a dalších raných peckovin můžeme dokonce říznout hlouběji a snížit přerostlou korunu až o několik metrů.

Během tohoto měsíce také roubujeme stromkový angrešt a rybíz na meruzalkové podnože do boku. Připravíme si roub se třemi očky, který zbavíme listí, klínovitě ho seřízneme a zasuneme do zhruba 3 cm velkého postranního zářezu na podnoži. Poté ovážeme motouzem a zavoskujeme.

Pamatujme také na zálivku a za suchého počasí dopřejme všem ovocným stromům dostatek vody. Nezalévejme vodou přímo z potrubí, ale nechme ji odstát v sudu. Úplně nejlepší je dešťová voda.

Mohlo by vás zajímat:

Pozor na velká sucha

Dlouhodobé sucho také může mít za následek přemnožení svilušek, které způsobují šednutí listů a předčasné opadávání plodů. Nenechme to dojít tak daleko, a pokud naspodu listů objevíme maličké broučky podobné červenému pavoučku, ošetřeme stromy přípravkem Omite.

Milovníci jahod, kteří si nevypěstovali své vlastní keříky, by se měli co nejdříve vypravit k zahradníkovi pro vhodné sazenice. Srpen je nejlepším obdobím k jejich výsadbě.

Myslete i na zeleninovou zahrádku

V zeleninové zahrádce teď stále něco okopáváme, plejeme a hlavně sklízíme. Ze záhonků postupně mizí raná kořenová a letní košťálová zelenina. Jak to vypadá, i ve vyšších polohách se budeme moci pomalu pustit do sklizně rajčat a papriky, ale napřed musí ze záhonu zmizet cibule a česnek.

Po vyjmutí ze země nechme tyto cibuloviny nejprve proschnout v přístřešku, a teprve po deseti dnech je zbavme zaschlé natě a uložme v chladu na suchém místě. Hezčí ale bude, když je svážeme do cůpků a pověsíme na viditelném místě.

Uvolněné záhony osejme ředkvičkami, polníčkem, zimním salátem, špenátem či jinými druhy krátkodobé zeleniny, ale nezapomínejme ani na rostlinky pro zelené hnojení.

Hlídejme si dýně, jestli se svými rozpínavými šlahouny nenastěhovaly k sousedovi. Za deštivého počasí podložme jejich plody plastovými košíčky nebo alespoň slámou, aby nezačaly od mokré země zahnívat.

Pozor na plíseň

Příliš vlhké počasí je rovněž nebezpečné pro rajčata, která mohou snadno chytit bramborovou plíseň. Pokud zjistíme, že se na listech nebo plodech objevují pokroucené tmavohnědé skvrny, zlikvidujme napadené části a keříky ošetřeme některým z doporučených přípravků, jako je Acrobat MZ, Dithane DG, Bravo 500 nebo Ortiva.

Pokud chceme, aby nám všechna rajčata stačila do příchodu podzimních mrazíků dozrát, musíme jim vylamovat boční výhonky vyrážející za listy od stonku, a koncem měsíce také zaštípnout vrchol.

Nezapomínejme ani na koření, v tuto dobu můžeme sbírat a sušit kopr, fenykl, koriandr a kmín.