I když sníh sotva slezl a zima venku je stále pěkně vlezlá, zahrádka už je nakročená ve startovních blocích a my ji musíme připravit na ten nejlepší start. Práce je na zahradě dost a dost, a když je opravdu ošklivě, některé práce můžeme udělat i doma na parapetu.
Předpěstováváme
Jaro
Pro rostliny bude bezpečnější, když začneme od okenního parapetu. Optimální bude plastový pařníček, ale můžeme využít i okenních truhlíků nebo misek, které po výsevu ochráníme igelitovým krytem. Většinu semínek pravidelně rozdělíme do mělkých rýh, ty úplně nejmenší je však lepší rozhodit po uhlazeném povrchu a jen lehce přimáčknout prkénkem. Pro další dny si připravíme rozstřikovač, kterým budeme substrát pravidelně rosit, aby ani na chvilku nevyschl. Pamatujeme také na ochranu proti slunečním paprskům, kterou nám může poskytnout jakýkoliv bílý papír.
Práce venku
Náročnějším zahrádkářům většinou okenní parapety nestačí, a proto si na své zahrádce budují teplá pařeniště, kam mohou od poloviny měsíce už vesele vysévat. Patříme-li k nim, nezapomeneme si výsevnou plochu předem rozdělit a po osetí označit jmenovkami. Při mírnějším počasí už lze využít i studených pařenišť, kam vysejeme především rostlinky s delší vegetační dobou, jako jsou hvězdnice, letní druhy kopretin, fialy, hledíky aj. Abychom se přitom nemuseli dívat na samé opuštěné záhonky, můžeme si pořídit semínka otužilejších letniček, jako je klanokvět, černucha, pupalka a některé druhy máků, které lze v tuto dobu již vysévat venku přímo do půdy.
Zahrádka ožívá
Jaro
Od března se rovněž začínají probouzet k životu trvalkové záhony, které po ukončení mrazů postupně odkrýváme a čistíme. Především popínavým rostlinám odstraníme zaschlé dřevo a prosvětlíme je. Vřesům, popřípadě dalším rostlinám se zbytky podzimních květů, ostříháme všechny zaschlé části. Pamatujeme rovněž na přihnojení záhonů proleželým kompostem a Cereritem, ať mají rostliny hned od začátku dostatek živin.
Při „revizi“ zahrádky se určitě zastavíme u keříků jahod. I když zatím vypadají jako hromádka neštěstí, věřte, že je to nejlepší příležitost k odstranění všech zbytků větviček, listí a uhynulých – nyní již často mokvajících výhonků. Půdu okolo rostlin uhrabeme, mírně nakypříme a pohnojíme.
Okrasné dřeviny
Přihnojujeme i okrasné dřeviny. Nyní se rovněž můžeme pustit do řezu okrasných stromků a keřů kvetoucích v létě či na podzim na jednoletých výhoncích. V tuto dobu také mírně zkracujeme živé ploty, které ještě nedorostly do tří čtvrtin předpokládané výšky. Když už jsme v tom řezání a stříhání, pustíme se také do řezu opadavých dřevin, které jsme vysadili vloni na podzim.
Březen je však také vhodným obdobím k výsadbě opadavých dřevin. Můžeme s ní začít, jakmile trvale rozmrzne zem. Nezapomeneme jim však přiměřeně zkrátit kořeny i nadzemní výhony.
Rybíz a angrešt do země
Jaro
Po oschnutí promokřené země můžeme rovněž začít s výsadbou ovocných stromků, které jsme nestihli zasadit na podzim. Nejprve přijdou na řadu keříky drobného ovoce, jako je rybíz a angrešt, které dříve raší. Až se více oteplí, pustíme se do sázení lísek, vinné révy a také broskvoní, meruněk a aktinidií, které se ostatně nejlépe ujímají právě v tuto dobu.
Březen je rovněž vhodným obdobím pro roubování. Máme-li ve své zahrádce zdravé silné stromy, ale ovoce není nic moc, přeroubujme je. Existuje celá řada zahradnických podniků, kde se dají vhodné rouby zakoupit i přes internet. Výhodnější je však osobní návštěva, kterou můžeme spojit s odborným poradenstvím. Zkušený zahradník nám nejenom doporučí vhodnou odrůdu, ale též poradí, jaký způsob roubování zvolit.
Množení řezem
První jarní měsíc je rovněž nejvhodnějším obdobím k rozmnožování okrasných dřevin řízkováním. Pokud jsme si tedy v období vegetačního klidu připravili z jednoletých vyzrálých výhonů asi 20 cm dlouhé řízky, pustíme se do jejich zapichování. Vybereme si k tomu záhon s lehčí hlinitopísčitou půdou, kterou lehce udusáme a prknem vyznačíme ve vzdálenosti 20 až 30 cm řádky. Šikmo seříznuté řízky pak sázíme do země kolmo nebo mírně nakloněné v přibližném rozmezí 10 cm. Budeme-li jim během vegetace věnovat dostatečnou pozornost a nenecháme je zaschnout, budeme je moci už na podzim vysadit na trvalé stanoviště.
Máme-li kromě řízků připravené i rouby okrasných listnáčů, jako je šeřík, převislá bříza, převislé javory, velkokvěté rododendrony a převislé pivoňky, můžeme se pustit i do roubování.
Růže nejen růžová
Ke konci měsíce zaměříme svoji pozornost na růže. U keřových začneme odhrnovat zem nakopčenou okolo kmínků, stromkovým růžím odstraníme zimní kryt a přivážeme je ke kůlům. V této době už také můžeme začít s přihnojováním průmyslovými hnojivy. Stranou nezůstanou ani zahradnické nůžky, s jejichž pomocí odstraníme omrzlé části větviček. Když zjistíme, že očka růží začínají červenat, provedeme i jarní řez. Tím, že zkrátíme starší výhony na cca pět oček, si zajistíme bohaté květenství ušlechtilých růží, které vyráží zásadně na mladých výhoncích.
Chceme-li vysadit růže nové, máme k tomu právě teď nejlepší příležitost. Vybereme pro ně slunné místo s hlinitopísčitou půdou a podle potřeby ji obohatíme humusem. Máme-li rostliny ze školky, zasadíme je asi o 2 cm hlouběji, než rostly na původním záhoně. Předtím je však namočíme přibližně na jeden den do vody nebo do jílovité kaše a mírně jim zkrátíme kořínky. Po zasazení rovněž sestřihneme výhonky na dvě až tři očka a rostlinu na několik týdnů nakopčeme kyprou zemí.