Ostatní zeleninu, které nesvědčí mrazivé počasí, co nejrychleji sklidíme ze záhonů a přemístíme pod střechu. Moc času už nám nezbývá, protože ještě musíme zrýt uvolněné záhony a podle potřeby na ně rozvést kompost. Tak s chutí do toho, ať už to máme za sebou!

Pozdní sklizeň

Mrkev Autor: archiv Dost možná zůstává ještě na záhonku mrkev, kořenová petržel a celer, které jsou dosud svěží, ale silnější mrazy by je mohly zcela znehodnotit. Po vytažení ze země je necháme nejprve na chráněném místě proschnout, pak očistíme kořeny od zbytků hlíny a uložíme v chladném sklepě bez přístupu světla do bedýnky s mírně vlhkým pískem.

Na sklizeň pravděpodobně čeká i černý kořen, ale ten nám v případě potřeby na záhonku ještě nějaký čas vydrží, pokud ho nasteleme ochrannou vrstvou listí.

Tentokrát i s kořeny

Z košťálové zeleniny sklízíme v tuto dobu pozdní odrůdy kapusty, zelí a květáku. Zelí a kapustu vyrýváme i s kořeny a ukládáme v chladných prostorách se sušším ovzduším. Nemáme-li takový sklep či jinou místnost k dispozici, je lépe je co nejdříve zpracovat, jinak mohou velice snadno chytit plíseň.

Květák Autor: archiv Způsob uskladnění květáku se liší podle toho, jak má vyvinutou růžici. V případě, že růžice nejsou ještě před začátkem mrazů dostatečně vyvinuté, vyryjeme celou rostlinu i s kořeny a založíme na chladném, tentokrát však vlhkém místě. Velice vhodné je vyvezené pařeniště, kde je můžeme ještě mírně zalít.

Může ale nastat i zcela opačná situace, že dostatečně vyzrálé růžice má více rostlin, a teď nevíme co honem s nimi. Při poklesu teploty pod minus 3 °C nám už venku nepřečkají, ale ani doma v ledničce příliš dlouho nevydrží. Tuto situaci lze vyřešit tak, že oddělíme každou růžici zvlášť a uložíme do polyetylénového pytlíku, na jehož dně uděláme asi 10 dírek o velikosti 4 až 8 mm. Když je takto ošetřené uložíme při teplotě mírně přesahující bod mrazu, mohou nám vydržet v čerstvém stavu až 6 týdnů.

Rebarbory k rychlení

Rebarbora Autor: archiv Trochu odlišný přístup bude v tomto období vyžadovat rebarbora, známá též pod názvem reveň. Sklizňové období má sice už za sebou, ale nic nebrání tomu, abychom si příští sklizeň o něco přiblížili, a právě teď si ji připravili k rychlení.

Uděláme to tak, že celou rostlinu vyjmeme ze země a uložíme pod verandou či na jiném chladnějším místě, dokud ji neuschnou listy. Ze zmrznutí mít strach nemusíme, menší mráz u rebarbory jenom stimuluje další rašení. Dbáme pouze na to, aby jí nezaschly kořeny, které můžeme občas vlhčit. K samotnému rychlení přeneseme trsy reveně do chladné a temné místnosti o teplotě 18 až 20 °C. Tam je zasadíme do nádoby s 15cm vrstvou zeminy a po běžném udusání opět zahrneme hlínou až po vegetační vrchol. Přibližně za měsíc už budeme moci sklízet první řapíky.

Záhonky nespí

Navzdory nevlídnému počasí zůstávají na záhonech zimní odrůdy růžičkové a hlávkové kapusty, pastinák, pór, špenát, česnek aj. Některé zkonzumujeme ještě během tohoto roku, jiné budeme sklízet až během příští sezony. V každém případě jim trochu zateplíme kořeny třeba shrabaným listím, které překryjeme větvičkami chvojí, aby ho Růžičková kapusta Autor: archiv neodvál vítr.

Sklizeným záhonkům prospěje poctivá vrstva kompostu, kterou lehce zaryjeme. Lze je však také osít, i když výběr v tuto dobu bude poněkud skromnější. Může to být například kuchyňská cibule, pastinák, černý kořen, ale též petržel a mrkev. Semena by už do zimy neměla vzejít a všechnu energii si uchovat až na jaro, kdy vyrazí v plné síle. Pokud dobře přezimují, máme naději bohatých výnosů.

-ra-Foto: www.profimedia.cz