Receptů na vánočku je spousta, vánočka ale vyžaduje dokonalou přípravu, kynutí, správné pletení i pečení. To teprve zaručí, že nebude ani vyschlá, ani spálená, ani beztvará nebo natržená.

Vánočka se u nás peče od 16. století, tehdy to byla ale jen profesionální práce cechu pekařů. Doma si ji lidé upekli až někdy po roce 1700. Přitom se na vánočku začaly vázat různé zvyky. Především se věřilo, že když vánočka nevykyne, spálí se, rozplete se nebo natrhne, bude smůla celý další rok. Proto se hospodyňky důkladně připravovaly, pečlivě vybíraly mléko, smetanu, mouku a další suroviny. Stejně pečlivě připravily pec a hlídaly oheň. Zadělávání a pletení byly ceremoniálem.

Vánočkový rituál

Kuchařka se musela před zaděláním těsta obléknout do bílé zástěry a přikrýt vlasy šátkem. Také nepřicházelo v úvahu rozptylování, dělání několika věcí najednou, suroviny byly drahé, práce to byla složitá, a tak bylo nutné se soustředit. Až tak, že se nesmělo ani povídat.

Vánočka se také nedala jen tak na stůl jako dnes, kdy si každý bere, jak chce. Kdysi se nakrájela po večeři na Štědrý den, ale první kousek striktně dostala hlava rodiny. Aby se v hospodářství dařilo. Kousek se odnesl do stájí a chlívků také zvířatům, aby byla zdravá. Později se vánočka jedla naopak po celý Štědrý den, jinak byl půst, to se zlatým prasátkem ale už dobře známe. Dříve také bylo zvykem do ní zapékat zlatou minci pro štěstí. Kdo ji našel, opět měl na rok pokoj, měla mu přinést zdraví, štěstí a peníze.

Vilém Vrabec ve 30. letech 20. století zdůrazňoval „srážení těsta“, což spočívalo v tom, že se těsto nenechá kontinuálně vykynout a pak se uplete, ale kynutí se dvakrát přeruší: vykynuté těsto se vyndá z mísy, tím splaskne, tedy se „dvakrát srazí a opět nechá vykynout“.

Po válce se z ekonomických důvodů hodně uváděly rozpisy na tři druhy (nejen) vánočkového těsta. Na půl kila mouky je to jednou těsto úsporné (s jedním žloutkem a 5 dkg tuku), těsto dobré (dva žloutky, 10 dkg tuku) a těsto jemné (3 - 4 žloutky a 12 dkg tuku).

Pletení

Vánočku pleťte vysokou a úzkou, až vykyne a upeče se, rozjede se do šířky. Plete se vždy od středu pramenu, upletené díly hned dáváme na plech a vánočku sesazujeme na něm. Konce pramenů podstrčíme pod vánočku. Pokud vám něco nedrží, pomůžeme si párátky.

Klasické 4+3+2. Vykynuté těsto rozdělíme na 9 dílů, vytvoříme stejně silné prameny. Spodní část upleteme ze čtyř pramenů, na to přijde cop ze tří a nahoru spirála ze dvou pramenů.

Lehčí 3+3+2. Ve spodním copu uděláme podélně důlek, do něj vložíme horní cop a nahoru spirálu ze dvou pramenů.

Jednoduché 3+3. Uděláme dva copy ze tří dílů, spodní zploštíme, horní rukama zploštíme do výšky.

Tipy na pečení:

  • Někdy vyndáme z trouby vánočku natrženou. To je důsledek špatného vykynutí a vložení do horké trouby. Tam se těsto vzduje, a aby z něj plyny mohly ven, roztrhne se. Proto hlídejte kynutí.
  • Čím je vánočka těžší a sladší, tím opatrněji a pomaleji potřebuje péct. Sladká má sklon k připalování, těžké těsto se může zhroutit, a vánočka je nízká, beztvará.
  • Vánočka z 3 kg mouky se peče 3 hodiny. Po deseti minutách, kdy vánočka dostane pěknou barvu, se stáhne teplota.
  • Pod vánočku do trouby dáme silně pomaštěný pečicí papír, podle potřeby i dvě vrstvy. Kdyby se prudce pekla zespodu, opět by se vánočka natrhla.
  • Menší vánočky v troubě více vysychají.

Na závěr dva osvědčené recepty

Jemná vánočka1 kg polohrubé mouky, 15 dkg cukru, 5 dkg kvasnic, 2/8 l mléka, 1/8 l smetany, 25 dkg másla, 3 žloutky, 1,5 dkg soli, 15 dkg hrozinek, 6 dkg mandlí, 6 dkg citronády, 5 dkg prášku do pečiva, citronová kůra.

Uděláme kvásek z droždí, lžičky cukru a 1/8 l vlažného mléka. Do mísy dáme mouku, cukr, sůl, citronovou kůru, do důlku uprostřed nalijeme kvásek a žloutky. Přidáme zbytek mléka a promícháme, přisypeme rozinky, mandle, přidáme citronádu, prášek do pečiva a máslo. Necháme vykynout a upleteme.

Vánočka z kynutého bramborového těstaV padesátých letech koloval recept na úspornou bramborovou vánočku, můžete vyzkoušet: 50 dkg polohrubé mouky, 20 dkg studených vařených brambor, 8 dkg měkkého másla nebo margarinu, 8 dkg cukru, 1 vejce, 3 dkg droždí, 1 dkg soli, 1/8 litru mléka. Následuje obvyklý postup zadělávání, pletení i pečení.

-ag-Foto: www.profimedia.cz, www.isifa.com