Minule jsme v článku o nádobí věnovali pozornost v čem vaříme, dnes se podrobněji podívejme, na čem vaříme, tedy na co hrnce stavíme. Řeč bude o varných deskách. Plotna je i v dnešní češtině stále synonymem něčeho, u čeho žena stojí (a stát většinou nechce, alespoň ne příliš dlouho a příliš často), co jí zkrátka zabírá notnou část celkového času. A samozřejmě plotna je také synonymem něčeho, čemu se brání (viz rčení „nechci už jenom stát u plotny“). Plotna – to byly původně velké litinové pláty na nízkých dlouhých kamnech, do nichž se přikládalo dříví a uhlí. Zdlouhavé vaření například omáček bylo často utrpením, protože plotna musela být rozpálená a obličej se i na celé hodiny při všem tom míchání, ochutnávání a manipulaci s nádobím ocital v dokonalé výhni. Takové nepohodlí si dnes už jen těžko dovedeme vůbec představit. Dnešní plotýnky, které si ponechaly zdrobnělé jméno, už tolik drahocenného času hospodyni neukusují a nepřipravují jí ani horké chvilky. Jsou rychlé a úsporné, vaření na nich je bezpečné, pohodlné a ekonomické. Sklokeramické desky trochu kopírují vzhled starých litinových plotýnek na elektrickém vařiči, mají ale nové vynikající kvality - chovají se především velice ekonomicky: poznají velikost hrnce, vědí, jak silně se mají zahřát a kdy se mají vypnout. Plotýnky se ovšem také osamostatnily. Opustily sporák a ve formě varných desek se umisťují i autonomně. Jejich optimální umístění je přitom asi 80 centimetrů od země, je to tedy snížená výška proti ostatním pracovním plochám. Druhá oddělená část sporáku – trouba – se stěhuje naopak směrem nahoru a často je tak umístěná mnohem výš než původně bývala. To je mnohem bezpečnější a pohodlnější. Varné desky mohou být plynové skleněné nebo klasické, běžné jsou i nejrůznější kombinace zdrojů tepla, například deska se dvěma plotýnkami plynovými a dvěma elektrickými. Varné desky mají stále modernější design, jdoucí ruku v ruce s módními trendy kuchyňského nábytku. Mají většinou rámeček z nerezu, různě zešikmené a zaoblené okraje. Absolutně rovný povrch zajistí dokonalé, jednoduché a pohodlné čištění. Také o bezpečnost provozu je postaráno – blokování programů zamezí dětem nežádoucí manipulaci s ovládáním. O pasivní bezpečnost se dále můžeme postarat, pořídíme-li na přední hranu varné desky nerezové zábradlíčko – přes něj děti nedosáhnou na hrnce a obtížně se jim je podaří převrhnout. Zábradlíčko někdy může být součástí příslušenství desky, anebo se dá dokoupit v oddělení bezpečnostních pomůcek pro děti (vedle kulatých rohů na stoly, zarážek do zásuvek, řetízků na okna a podobně). Najdeme je většinou v oddělení kuchyní některých obchodních domů. Vývoj se ubírá směrem k stále masivnějšímu používání varných desek sklokeramických. Velmi rychlé a maximálně úsporné jsou sklokeramické desky s indukčním ohřevem. Vzniklé elektromagnetické pole okamžitě po zapnutí maximální možnou mírou zahřívá hrnec. U indukčních desek neexistuje žádné plýtvání – spotřebují energie jenom a přesně tolik, kolik je opravdu zapotřebí. Plotýnka může mít až tři velikosti, které ovšem nemusíme přepínat sami ručně - deska totiž dokáže analyzovat velikost hrnce a přepne pak na nejvhodnější velikost plotýnky sama. Ve správný čas se potom zase vypne tak, aby postačující zbytkové teplo pokrm dovařilo samo. Plynové plotýnky bývaly poněkud vratké, ale i tento handicap nejmodernější plynové varné desky už dokázaly dobře vyrovnat. Dokonalé na pohled i pokud jde o vynikají výkon jsou plynové sklokeramické varné desky. Ovládat se mohou klasicky manuálně, nebo mají senzorové (dotykové) ovládání. -ag-