Vezměme si příklad – Pračky dostaly kdysi dávno povinnost mít energetické štítky s vyznačením energetické třídy A+++ až D. Bohužel se však hned po několika letech stalo, že ta samá organizace zakázala prodej praček v energetické třídě A až D (včetně), takže zůstaly pro pračky platné vlastně jen tři třídy – A+ až A+++. Ale ani ty už dnes nestačí, protože výrobci se předhánějí v tom, jak uspořit co nejvíce energie. Takže už existují spotřebiče například A+++ - 50 %, což znamená, že jejich spotřeba energie je ještě o padesát procent nižší než u tříplusové třídy.

S tématem souvisí třeba tento článek:

Druhý příklad – Nově zavedené štítkování u vysavačů počítá s energetickými třídami A až G. To je ovšem rozsah zcela jiný, než je tomu u praček či ledniček! Podívejte se na následující infografiku, jak energetické štítky mají uspořádány energetické třídy.



Tato situace je na první pohled zcela matoucí. Evropská unie tak chce tento systém sjednotit. Bohužel se tento proces táhne dost dlouho. V současné době je dle veřejně dostupných informací systém připravován, a to tak, že odborná komise připravuje všeobecně platnou normu, která nahradí tu s označením 2010/30/EU o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku. Když se však podíváme do historie, jak vznikal tento normativ, tak zjistíme, že přípravy začaly už v roce 2006, v roce 2007 byly rozeslány do všech členských zemí k doplnění regionálních specifikací, v roce 2008 prošla celá norma právní přípravou, aby byla v roce 2009 schválená a v platnost vzešla v roce 2010. Pokud tedy vše půjde podobnou cestou, můžeme sjednocení norem očekávat do roku 2020. Do té doby se ovšem objeví další nutné energetické štítky – například letos na ohřívačích vody, elektrických i plynových troubách nebo odsavačích par.