Podle nové studie je v Berlíně dostatek místa pro městské zahradnictví a až 82 % spotřeby zeleniny v Berlíně by se mohlo produkovat lokálně. „Množství zeleniny představuje významný podíl roční spotřeby,“ zdůrazňuje Diego Rybski, externí člen fakulty z centra Complexity Science Hub a spoluautor článku, který vyjde v dubnovém čísle časopisu Sustainable Cities and Society.
Podívejte se na reportáž o komunitních zahradách:
Rybski a jeho tým se zajímali o to, kolik zeleniny by bylo možné v Berlíně vyprodukovat. Pro zemědělství hodnotili celkem pět městských prostor - nezastavěné obytné plochy, zahrádkářské kolonie, střechy, parkoviště supermarketů a uzavřené hřbitovy.
Město s tradicí
Berlín nebyl vybrán náhodou. Městské zahradničení má v Berlíně dlouholetou tradici a ve městě se nachází více než 200 komunitních zahrad a více než 73000 zahrad v koloniích. Střechy a nezastavěné obytné plochy - zelené plochy mezi velkými obytnými komplexy - však podle Rybskiho poskytují velkou příležitost pro městské zahradničení, protože jsou nedostatečně využívány.
„Vzhledem k plánům Berlína přejít na menší počet automobilů jsou parkoviště také dobrými kandidáty na pěstování zeleniny,“ dodává Rybski, který je zároveň výzkumným pracovníkem Postupimského institutu pro výzkum vlivů klimatu a Wuppertalského institutu.
Studie zjistila, že celkem 4 154 hektarů Berlína by mohlo být využito k pěstování zeleniny. To představuje téměř 5 % celkové rozlohy města. A 82 procent poptávky po zelenině v Berlíně by mohlo být pokryto z místních zdrojů, pokud by se veškerá tato půda využila pro městské zahradnictví, uvádí se v dokumentu. K tomu, aby bylo možné tuto produkci realizovat, by bylo nezbytné investovat do vody, lidských zdrojů a investic. Například by byly zapotřebí celkové investiční náklady ve výši 753 milionů eur, což odpovídá o něco méně než 0,5 % hrubého domácího produktu (HDP) Berlína v roce 2020.
Velké výzvy
Jak zdůrazňuje Rybski, podpora městského zahradničení by představovala velkou výzvu vzhledem k vysoké spotřebě zdrojů. „Prostor tu je, ale musíme vzít v úvahu řadu faktorů. Například kdo bude zahradničení provádět? Mohou to být soukromí zahradníci, nebo potřebujeme obchodní model? Co je třeba udělat pro zvýšení produkce v zahradách s příděly? Jak vytvoříme podmínky pro podporu městského zemědělství ve městě?“ ptá se výzkumník.
„V zásadě se domnívám, že by to byl pozitivní vývoj. Místně pěstovaná zelenina by byla pravděpodobně dražší, ale mohli bychom pro ni vytvořit jakési označení - podobně jako je tomu u označení bio,“ říká Marion De Simone, hlavní autorka studie z Postupimského institutu.
Výhod lokálního zahradničení je mnoho. „Jmenujme jen několik z nich: komunitní zahrady sbližují lidi. Zelené plochy jsou prospěšné pro zdraví lidí i pro životní prostředí a biodiverzitu. A místní produkce potravin také snižuje emise uhlíku z dopravy,“ dodává Prajal Pradhan, další spoluautor z Postupimského institutu. Celý výzkum můžete najít na ScienceDirect.
A co když to není jen Berlín?
Co kdybychom tohle přenesli i do dalších měst? Nemusí se pěstovat hned na všech možných plochách se snahou maximalizovat zeleninový výnos. Ale co kdybychom začali uvažovat třeba v polovičních mezích (někde kolem 40 % spotřeby) i v Praze, Brně nebo jakémkoli jiném českém či moravském (evropském) městě? Co kdybychom přenesli zodpovědnost z pěstování z velkopodniků sami na sebe?
Nejenže bychom přispěli planetě, ale dokázali bychom být zdravější. Doslova. Jiný výzkum totiž ukazuje, že pomáhá i lidem. Univerzita v Coloradu na začátku ledna prezentovala vůbec první, randomizovanou studii s oponenturou komunitního zahradničení, která vyšla v recenzovaném časopisu The Lancet Planetary Health. Ta zjistila, že ti, kteří začali zahradničit, jedli více vlákniny a měli více fyzické aktivity – dva známé způsoby, jak snížit riziko rakoviny a chronických onemocnění. Také u nich došlo k výraznému snížení úrovně stresu a úzkosti.
„Zvýšení o jeden gram vlákniny může mít velké pozitivní účinky na zdraví,“ řekl spoluautor James Hebert, ředitel programu prevence a kontroly rakoviny University of South Carolina.
Zahradnická skupina také zvýšila úroveň své fyzické aktivity asi o 42 minut týdně. Lékaři přitom doporučují alespoň 150 minut fyzické aktivity týdně, toto doporučení splňuje pouze čtvrtina obyvatel USA (hovoříme o USA, protože tato studie je odtud). Při pouhých dvou až třech návštěvách komunitní zahrady týdně účastníci splnili 28 % tohoto požadavku.
Účastníci studie také zaznamenali snížení úrovně stresu a úzkosti, přičemž ti, kteří do studie přišli nejvíce vystresovaní a úzkostní, zaznamenali největší snížení problémů s duševním zdravím.
Zdroje: ScienceDirect, Complexity Science Hub, The Lancet Planetary Health