Jak bylo řečeno v úvodu, výrobce si na základě dokumentů od notifikované osoby vydá ES prohlášení o shodě a k výrobku připojí již zmíněné označení CE, které pak opravňuje k prodeji v EU. Testy probíhají v certifikačních organizacích, které byly využity i při těchto testech vzorků oken. Testování proběhlo v největší zkušební a certifikační organizaci v České republice – Technickém a zkušebním ústavu stavebním Praha, s. p. (TZÚS Praha, s. p.). Mezi základní povinné vlastnosti, které by měly být předmětem zkoušek a protokolu o počáteční zkoušce typu výrobku, se řadí následující vlastnosti:

  • stanovení průvzdušnosti,
  • stanovení vodotěsnosti,
  • stanovení odolnosti zatížení větrem.

Parametrů je mnohem více, výrobce však nemá povinnost otestovat všechny. U některých stačí uvést, že nebylo testováno, a u jiných se lze výsledku dobrat výpočtem, jako například u odolnosti proti otevírání a zavírání oken či u některých mechanických vlastností, jako je například únosnost.

Samotné testování probíhá za přísných a předem pevně stanovených podmínek. Okna jsou testována tak, jak byla dodána, a určujícím faktorem je jejich snadné otevírání a zavírání. „Naprosto nepřijatelné bylo, že hned dvě okna jsme vůbec nemohli do testů zahrnout, protože prostě a jednoduše nebyla seřízena tak, aby mohla být instalována, a to i přes jejich CE certifikaci. Laik, který by si je v dobré víře koupil a chtěl použít, tedy standardně usadit do okenního otvoru, by si s nimi jen těžko poradil,“ uvádí Tomáš Sysel z IZB.

Stanovení průvzdušnosti

Testy v TZÚS Testy v TZÚS Autor: Institut zdravého bydlení

Zkušební postup testu průvzdušnosti stanovuje norma ČSN EN 1026 a klasifikační postup pak norma ČSN EN 12207. Zkouška se provádí z několika důvodů, jedním z nich je zjištění správného nastavení základních funkcí výrobku, tedy zda je rám správně ukotven do otvoru, zda okno s rámem vytváří správný funkční celek, a hlavně, zda je správně seřízené kování a provedené těsnění. „Představme si, že oknům simulujeme běžné zatížení větrem při kladném tlaku, a naopak známý ‚komínový efekt‘ při tlaku záporném. Komínový efekt je situace, kdy v domě otevřeme dveře nebo okno a vznikne průvan, určitě známá situace pro každého z nás. V průběhu zkoušky tak byla okna v rámu upevněna ve speciální komoře a působily na ně větráky – nejdříve kladnými a poté zápornými tlaky,“ popisuje Tomáš Sysel a hned pokračuje: „Nejdříve bylo na vzorek působeno třemi tlakovými rázy o velikosti 660 Pa. Tím jsme zjistili úvodní funkčnost kompletu a také ověřili správnou montáž. Po otevření bylo třeba zkontrolovat, zda je možné pokračovat v testu. Následovalo působení zkušebním tlakem ve stupních po 50 Pa vzestupně až do 300 Pa, poté po 150 Pa do 600 Pa. Pro každý tlakový stupeň jsme měřili a zaznamenávali průvzdušnost.“

Aby se však nehovořilo pouze o nic neříkajících číslech, jednotlivé hodnoty si lze podle Beaufortovy stupnice rychlosti větru představit následovně:

  • Tlak o velikosti 50 Pa člověk významně nepocítí, neboť se jedná o čerstvý vítr, který proudí rychlostí 29 až 38 km/h. Dochází při něm k pohybům listnatých keřů a ohýbání malých stromků.
  • Tlak 150 Pa už odpovídá proudění 50 až 61 km/h, tedy mírnému vichru, který zvládne pohybovat celými stromy a chůze při něm začíná být obtížná.
  • Tlak 300 Pa pak odpovídá silnému vichru, který proudí rychlostí mezi 75 až 88 km/h. To už je silný vichr, který dokáže způsobit menší škody na stavbách – strhnout komín nebo tašky ze střechy.
  • Nejvyšší použitý tlak o velikosti 600 Pa pak odpovídá rychlosti 103 až 117 km/h, což je prakticky vichřice, která dokáže rozsáhle pustošit.

Specifikace tříd průvzdušnosti

Třída Tlak, který musí vydržet
1 150 Pa
2 300 Pa
3 600 Pa
4 >600 Pa

A jak to s okny dopadlo? „Samotná zkouška průvzdušnosti moc překvapení nepřinesla, ani jsme neočekávali, že by v testu byla zastoupena okna třídy č. 2 nebo horší a jsme přesvědčeni, že taková na trhu již ani nenalezneme. Pravdou ale je, že naše přesvědčení bylo výrobci otestováno poctivě. Vyjma vzorků, které jsem zmiňoval úvodem, se jich nakonec polovina dostala až k nejvyšší třídě č. 4 a zbylá ke třídě č. 3.“

Stanovení vodotěsnosti

Asi nikdo z nás nechce mít po dešti mokré parapety, natož dešťovou vodu v bytě. Z tohoto důvodu následuje zkouška vodotěsnosti, jejíž zkušební postup stanovuje norma ČSN EN 1027 a klasifikační postup norma ČSN EN 12208. „V první fázi testu bylo okno skrápěno lehkým deštěm po dobu 15 minut a po stejnou dobu pak následoval tzv. hnaný déšť, podobný extrémním výkyvům počasí tak, jak je známe z posledních let, a jejichž výskyt dle vědeckých modelací bude stále častější,“ přibližuje postup testování Tomáš Sysel z IZB, který hned navazuje: „Postřikování bylo zahájeno při nulovém zkušebním tlaku a trvalo 15 minut. Na to následovalo postřikování a působení zkušebním tlakem ve stupních po 50 Pa a intervalu 300 sekund. Sledovali jsme jak dobu trvání, tak hodnotu tlaku a zaznamenali, kdy dojde k průniku vody.“

Asi už nebude překvapením, že mezi testovanými se našla i taková okna, která byste si domů raději pořizovat nechtěli. „Zaručeně nejhůře dopadlo okno, kterým pronikla voda už při tlaku 150 Pa po čtyřech minutách. Jedním z oken pak voda pronikala v místě funkční spáry po obou stranách, což bylo mezi vzorky opravdu výjimečné. Pomyslným vítězem této zkoušky se stalo okno, které vydrželo necelou minutu při tlaku 2 100 Pa,“ popisuje výsledky testování Tomáš Sysel.

Čtěte také

Čtěte také

Velký test kvality oken. Takové šmejdy jste ještě neviděli

Čtěte také

Okna mohou po pár letech dopadnout třeba takhle

Čtěte také

Budete koukat, jak šmejdská okna se u nás prodávají. Otestovali jsme je

Stanovení odolnosti zatížení větrem

Postup testování odolnosti oken vůči zatížení větrem stanovuje norma ČSN EN 12211, klasifikační postup pak norma ČSN EN 12210. „Test sestával ze tří zkoušek – první byla zkouška průhybu, během které byl měřen průhyb křídla při kladném tlaku +1 600 Pa, při kterém je na okno foukáno fukarem, a při záporném tlaku -1 600 Pa, kdy je naopak použitý vysavač. Na rámech oken byla podle velikosti křídla umístěna čidla, která sledovala průhyb rámu. Pokud vzorek zkoušku vydržel, postoupil do dalšího kola,“ glosuje Tomáš Sysel z IZB a pokračuje s popisem druhé zkoušky: „Následovala zkouška při opakovaném tlaku, při které byly vzorky vystaveny 50 cyklům záporného a kladného tlaku o velikosti 800 Pa. I u této zkoušky platilo, že pokud vzorky prošly, čekalo je ‚další kolo‘. A tím byla zkouška větruodolnosti. Při té byly vzorky vystaveny kladnému a zápornému tlaku o velikosti 2 400 Pa. Po zkoušce jsme zaznamenali stav vzorku – zda se žádná jeho část během zkoušky nerozlomila, zda nedošlo ke kroucení kování či vzniku trhlin nebo prasklin na dílech rámu.“ Jestliže tlak o velikosti 600 Pa představuje vichřici, která se nachází téměř na špici Beaufortovy stupnice rychlosti větru, pak tlak 800 Pa a vyšší už je kompletně nad jejím rámcem.

A jaký výsledek přinesl tento test na oknech splňujících CE certifikát? „Nejhůře dopadlo okno, které přestalo těsnit při tlaku 1 200 Pa, nicméně měli jsme i okno, které vydrželo až extrémní zatížení a bylo zařazeno do kategorie CE2400, což znamená, že přestalo těsnit až při tlaku 2 400 Pa,“ popisuje Tomáš Sysel z IZB.

Lomové zkoušky

Přidáváme ještě mimolaboratorní lomové zkoušky rohů rámů, které se provádí na speciálním přístroji, který zaznamenává sílu, kterou působí. Zkouška pomáhá odhalit skutečnou kvalitu zpracování a pevnost svaru materiálu plastových oken. Navíc umožňuje vizuálně zkontrolovat kvalitu svaru, respektive kvalitu strojového tavení materiálu, ke kterému v místě spoje dochází. Protože stavba v průběhu času „pracuje“, okna mají tendenci praskat. Nekvalitní svar se pak zpravidla projeví do roka a v případě poškození rámu je třeba vyměnit celé okno. „Při našem testu jsme použili roh okenního rámu o délce ramen 35 cm a následně jsme shora tlačili na roh hydraulickým pístem, dokud rám neprasknul. Správný lom by měl začínat ve spoji a po chvíli uhnout do strany.

Lomy rámů oken. Nahoře například provařený svar Lomy rámů oken. Nahoře například provařený svar Autor: Institut zdravého bydlení

Při testu se běžně užívá síla 2 500 N, která odpovídá 250kilogramové zátěži, a tento tlak by podle obecně platných pravidel mělo okno zvládnout. Norma pro hraniční zátěž zde opět neexistuje a tuto hodnotu stanovují individuálně technologové výrobců. Nicméně za hraniční hodnotu lze považovat 3 000 N,“ shrnuje Tomáš Sysel z IZB a hned popisuje zkušenosti, které při testování získal: „Již na začátku testu bylo zjevné, že jestliže byly na jednom okně použity tři různé profilové řady, nemůže takové okno vykazovat dostatečně kvalitní hodnoty. A to se také skutečně potvrdilo, protože rám tohoto okna prasknul již při působení síly o 2 950 N. Zaručeně nejhůře však dopadlo okno, které se rozlomilo již při 2 000 N.“

Zdroj: Institut zdravého bydlení