Mezi známější a patrně nejproblematičtější alternativní zdroje energie patří vítr. Nejen proto, že jeho využití vyžaduje relativně velké investice, ale proti generátorům s velkými stožáry a údajně hlučnými rotory mají paradoxně námitky i krajináři a ochránci životního prostředí. Přesto se asi bude k větru i nadále upínat pozornost, neboť vítr fouká i když není slunce a kdy je energie potřeba nejvíce. Nejen v noci , ale především v zimě, kdy je tepla a slunečního záření nedostatek, nýbrž větru nadbytek. Proč ho tedy nevyužít? I přes to, že skutečná větrná elektrárna není vhodným řešením pro soukromé stavebníky a majitele malých nemovitostí, existují i pro tyto uživatele konstrukce vyhovující svými rozměry a cenou. Tyto malé typy elektráren jsou vhodným doplňkovým zdrojem ke slunci a jsou vhodné pro všechny z nás, kdo uvažujeme o komplexním alternativním řešení. Větrné elektrárny jsou určeny především pro ohřev vody a elektrické přitápění rodinných domků, v průmyslové a zemědělské výrobě, ohřevu vody v bazénech, vytápění sklepů a podobně. Konstrukce elektráren bez použití mechanických převodů navíc umožňují vyšší účinnost a provozní spolehlivost. Základem větrné elektrárny je rotor. Existují i různé netradiční konstrukce se svislou osou otáčení (jejich předností je především to, že se nemusejí natáčet podle směru větru), převládají však rotory, jejichž osa směřuje rovnoběžně s povrchem země. V nejprostším provedení jde o prosté plochy natočené šikmo k větru, profesionální zařízení mají lopatky s asymetrickým profilem – obdobným jako vrtule letadla. Jejich účinnost je výrazně vyšší. V současnosti jsou upřednostňovány kompozitní materiály s uhlíkovými vlákny a další špičkové letecké technologie. Důležitá je přesná vyváženost rotoru, aby nedocházelo k vibracím. Některé výrobky umožňují regulaci natočení listů rotoru podle síly větru – levnější pouze manuální a předem, dražší průběžně během provozu. K nám jsou dodávány zahraniční rotory, především z Německa, kde mají velký výběr této ekologické technologie. Malé jednotky pro soukromou potřebu se natáčejí podle směru větru téměř výhradně umístěním na ložisku a prostřednictvím jakési kormidelní plochy. Nemělo by současně chybět zařízení, které jednotku automaticky ochrání při příliš prudkém větru: buď se stočí bokem, nebo se listy rotoru nastaví do praporu. Takto vyrobená elektrická energie se dá přímo použít pro ohřev vody či vytápění, ostatním spotřebičům by však vadil nepravidelný výkon, proto se přebytky uchovávají v akumulátorech. o zapojení platí přibližně totéž, co o uspořádání fotovoltaických zdrojů, ale to je již jiná kapitola. Pro využití větru se většinou doporučuje model, kdy stavebník přebytky energie prodává do rozvodné sítě, odkud ji v dobách malého větru zase odebírá. Za platby od energetického závodu pak splácí úvěr na generátor – a až ho splatí, začne vydělávat. To ovšem platí v podnikatelsky civilizovaných zemích, tedy tam, kde jsou dostupné úvěry, přijatelné úroky a podpora alternativní energetiky státem a kde naopak nejsou nadiktované nízké výkupní ceny energií. V dané chvíli proto u nás asi přichází vítr do úvahy především jako malý doplňkový zdroj k jiným alternativním energiím v objektu. Generátor o výkonu od 100 do 1000 W (podle velikosti objektu a finančních možností majitele)je cenově relativně dostupný, odpadá řada problémů spojených s výstavbou větší jednotky a vhodně doplňuje sluneční kolektory, fotovoltaické články – zejména v obdobích, kdy slunce nesvítí. Jak bylo na začátku řečeno - a nemá smysl to popírat, vítr patří k jedněm z nejproblematičtějším alternativním zdrojům. Jedná se snad o nejvrtkavější sílu, jejíž intenzita se mění nejen v rámci dne, ale třeba i mezi jednotlivými roky, kdy rozdíly ve výkonu mohou být až 30 %. Konstrukce stožáru ještě celou záležitost prodražuje a současně klade velké nároky na provedení, protože je namáhána nejen staticky, ale i dynamicky – a to hodně. Dalším často připomínaným argumentem proti větrným generátorům je ten, že způsobují hluk a dokonce ruší televizní a rozhlasové vysílání. Nemluvě o tom, že taková stavba bude u nás vyžadovat povolení úřadů a tedy i souhlas sousedů. Ale každé proti má i své pro a ostatní evropské země jsou toho důkazem.